Registr legislativy BOZP a PO v České republice a Evropské unii

Obsah článku

• Rozsah a způsob čtení registru
• České rámcové zákony
• České prováděcí předpisy
• České specializované a související předpisy
• Evropský rámec
• Normy a harmonizované standardy

Výsledky jsou řazeny podle významu zákona, proto je použita priorityzace P1 až P4 podle reálného dopadu na běžného zaměstnavatele a provozovatele.

Níže uvedený seznam je velmi široký, ale stále je to pracovní registr, nikoli úplný katalog všech úzce resortních předpisů pro báňství, drážní dopravu, letectví, obranu, jadernou bezpečnost nebo specifické medicínské provozy. Pro většinu firemních auditů BOZP/PO ale pokrývá prakticky rozhodující právní základ. České jádro systému stojí zejména na zákoníku práce, zákonu č. 309/2006 Sb., zákonu o inspekci práce, zákonu o požární ochraně, předpisech veřejného zdraví, pracovnělékařských službách, VTZ, chemické legislativě a havarijní připravenosti.

Priorita

P1 – rámcové zákony a klíčové předpisy, bez nichž nelze BOZP/PO systém nastavit
P2 – hlavní prováděcí předpisy s plošným dopadem napříč obory
P3 – specializované předpisy pro konkrétní rizika, zařízení, činnosti nebo produkty
P4 – související podpůrné předpisy pro dopravu, odpady, krizovou a havarijní připravenost

U českých předpisů uvádíme datum platnosti, datum účinnosti a „aktuální znění od“, které v praxi funguje jako rychlá orientace, od kdy je účinná poslední konsolidovaná novela. U unijních předpisů rozlišujeme datum přijetí a status použitelnosti, případně českou vazbu.

Toto je nejvyšší priorita. Kdyby měl někdo stavět interní systém BOZP a PO od nuly, začíná právě zde. Zvlášť důležité je, že zákoník práce a zákon č. 309/2006 Sb. tvoří české těžiště BOZP, zatímco zákon č. 133/1985 Sb. je těžištěm PO. Veřejné zdraví, PLS (pracovnělékařské služby), VTZ (vyhrazená technická zařízení), chemie a havárie pak tuto kostru doplňují o odborné a provozní vrstvy.

Tady začíná „reálný provoz“. Pokud P1 říká, že zaměstnavatel musí bezpečnost zajistit, P2 vysvětluje:

• jak značit,
• jak vést BOZP na staveništi,
• jak řešit pády, pracovní úrazy, nemoci z povolání, PLS a požární prevenci.

Právě tyto předpisy bývají při kontrolách SÚIP, KHS nebo HZS nejčastěji vidět v dokumentaci i v terénu.

Tahle vrstva je rozhodující ve chvíli, kdy už firma neřeší jen „obecnou“ kancelář či dílnu, ale konkrétní riziko: např. VTZ, elektrotechniku, práci v lese, dopravu, azbest, chemii, neionizující záření, spalinové cesty, IZS nebo havarijní plánování.

Právě zde bývá nejvíc oborových omylů, protože starý předpis už často neplatí a nahradil jej nový režim. Typický příklad je lesnictví: původní nařízení vlády č. 28/2002 Sb. bylo zrušeno k 1. lednu 2018 a nahrazuje je nařízení vlády č. 339/2017 Sb.

V EU je těžiště v rámcové směrnici 89/391/EHS a v souboru individuálních směrnic pro pracoviště, pracovní zařízení, OOPP, značení, staveniště, chemické, biologické a fyzikální faktory.

Další vrstvu tvoří přímou použitelností silná produktová legislativa: REACH, CLP, PPE Regulation, ATEX pro zařízení, tlaková zařízení, strojní zařízení a evropská pravidla pro dohled nad trhem a normalizaci.

U požární ochrany je důležité připomenout, že vlastní „požární prevence“ zůstává převážně vnitrostátní, ale EU do ní významně vstupuje přes chemii, Seveso, stavební výrobky, strojní a elektrickou bezpečnost a civilní ochranu.

U „norem EU“ je potřeba rozlišit dvě roviny:

1. Právní základ dává především nařízení o evropské normalizaci a sektorová harmonizační legislativa.
2. Praktický význam pak mají harmonizované normy, na něž se navazuje při prokazování shody výrobků a při návrhu bezpečnostních řešení. To je typické zejména pro OOPP, strojní zařízení, ATEX a stavební výrobky.

V české požární prevenci je navíc výslovně zakotven pojem „normativní požadavek“ a vazba na české technické normy nebo jiný uznávaný normativní dokument.