Pracujete v uzavřeném prostoru a chcete mít jistotu, že jste při práci vždy v bezpečí? Abyste předešli pracovnímu úrazu, je velmi důležité dobře znát potenciální rizika. Nezapomeňte, že práce v uzavřeném prostoru může vyústit nejen ve vážné zranění, ale také smrt. Přečtěte si největší bezpečnostní rizika a naučte se, jak zpracovat záchranný plán a postupy při práci v uzavřených prostorech.


Co jsou uzavřené prostory?

  • potrubí a kanalizace
  • tunely
  • sila a násypky
  • sušicí válce
  • zásobníky sypkých hmot
  • podzemní chodby
  • kontejnery a zásobní nádrže
  • studny apod.

Tři největší rizika při práci v uzavřeném prostoru

Vzhledem k vysoké míře nebezpečí ohrožení zdraví při práci v uzavřeném prostoru je bezpodmínečně nutné před každým vstupem a zahájením práce provést analýzu rizik a na jejím základě vytvořit a přijmout vhodná bezpečnostní opatření. Mezi tři nejzávažnější rizika při práci v uzavřeném prostoru bezesporu patří:

  • nízká koncentrace kyslíku,
  • vysoká koncentrace hořlavých a výbušných látek,
  • vysoká koncentrace toxických látek.

„Pozor, tato tři rizika mohou mít za následek smrt, proto je berte s veškerou vážností!“

Zdroje bezpečnostních rizik

Hlavním zdrojem bezpečnostního rizika jsou zejména látky, které se v uzavřeném prostoru vyskytují, a to buď ještě před vstupem do prostoru, nebo v důsledku pracovní činnosti, například při sváření, které vyčerpá všechen kyslík.

Další významné riziko představují samotné stísněné prostory, častá členitost a nerovnost prostoru, omezený vstup a výstup, ale také látky skladované uvnitř. To výrazně omezuje pohyb při práci a ztěžuje možnost úniku v případě krizové situace. Osoby, které pracují v uzavřených prostorech se vystavují také riziku:

  • zavalení, zasypání nebo propadnutí,
  • zasažení elektrickým proudem (statický náboj),
  • zasažení výbuchem.

Další důležitá bezpečnostní rizika

  1. Nedostatek kyslíku
  2. Nadměrné množství kyslíku
  3. Požár nebo výbuch
  4. Toxická atmosféra
  5. Styk s chemickými látkami
  6. Nadměrně vysoké teploty
  7. Nadměrný hluk
  8. Zásah elektřinou
  9. Mechanická nebezpečí
  10. Zhoršená ergonomie práce

1. Nedostatek kyslíku

Nedostatek kyslíku může vzniknout rozkladem organických látek a materiálů, které jsou při práci používány, ale také například korozí, množením bakterií, svařováním nebo řezáním plamenem, vytlačením kyslíku jinými plyny a nedostatečným odvětráváním. To může způsobit zhoršené dýchání, bolesti hlavy, nevolnost, závratě, bezvědomí nebo dokonce i smrt.


2. Nadměrné množství kyslíku

V uzavřeném prostoru může ze zařízení na svařování nebo řezání plamenem, ale také při netěsnosti pneumatického nářadí, unikat větší množství kyslíku. To může způsobit, že některé hořlavé materiály se mohou podstatně lépe a rychleji vznítit.


3. Požár nebo výbuch

Pokud se v uzavřeném prostoru pracuje s kyslíkem nebo hořlavými látkami, což bývá velmi časté, hrozí nebezpečí požáru nebo výbuchu. Hořlavé látky a kyslík jsou totiž zdrojem vznícení. Hrozí tak nebezpečí popálení nebo dokonce smrti.


4. Toxická atmosféra

Při opravárenských nebo údržbářských pracích, ale také působením biologických či chemických reakcí, které v prostoru mohou vznikat například v důsledku sváření nebo čištění, hrozí riziko nashromáždění toxických látek. To může člověku způsobit podráždění, zadušení, závratě, nevolnost či bolesti hlavy. Mimo to hrozí také otrava nebo dokonce rakovina.


5. Styk s chemickými látkami

V uzavřených prostorech, kde dochází k natírání nebo čištění pomocí rozpouštědel či jiných kyselin, může dojít k podráždění pokožky, popáleninám, otokům, zasažením vnitřních orgánů nebo dokonce k otravě krve přes kůži.


6. Nadměrně vysoké teploty

Práce v uzavřených prostorech představuje také riziko zvýšené námahy a nadměrné vysoké teploty. Pracovníci často používají silné a těžké ochranné oděvy a pomůcky, které též zvyšují tělesnou teplotu. V důsledku těchto rizik hrozí nebezpečí úpalu, vyčerpání vysokou teplotou nebo křeče.


7. Nadměrný hluk

Také nadměrný hluk je velmi častým rizikem. Vzniká například používáním pneumatických kladiv, řezáním pomocí různých zařízení, ventilačními větráky, při stavbě lešení apod. Může tak dojít ke krátkodobé, ale i dlouhodobé ztrátě sluchu. Často dochází ke zhoršené komunikaci mezi pracovníky, což může mít za následek nehodu.


8. Zásah elektřinou

Dalším rizikovým faktorem při práci v uzavřených prostorech může být zásah elektřinou. Riziko představuje například špatné uzemnění, vlhké prostředí, špatná údržba elektrického vedení nebo chybně instalované elektrické rozvody. Toto vše může způsobit například elektrický zkrat, jehož následky mohou být i smrtelné.


9. Mechanická nebezpečí

Mechanická nebezpečí mohou představovat různé pohyblivé nebo točící se části zařízení, například dopravní či převodové pásy. K úrazům dochází nejčastěji proto, že nejsou dobře označená místa, kde se taková zařízení vyskytují. Hrozí vážná nebo dokonce smrtelná zranění.


10. Zhoršená ergonomie práce

Téměř ve všech uzavřených prostorech bývá omezený prostor k pohybu. Práce je prováděná v nepřirozené pracovní pozici, dochází k manuálnímu zvedání nebo přenášení přístrojů a pracovních pomůcek nad hlavu. To může mít za následek muskuloskeletální problémy – namožení svalů, bolesti zad nebo končetin apod. Při práci je také často velmi špatná viditelnost. Podcenění tohoto rizika může mít za následek uklouznutí, zakopnutí nebo pád pracovníka.


TIP: Záchranný plán a postupy při práci v uzavřených prostorech

Pokud pracujete v uzavřených prostorech, vždy byste měli mít záchranný plán pro případ nouze. Přečtěte si proto článek Záchranný plán a postupy při práci v uzavřených prostorech.