Pokud pracujete s moderními informačními a komunikačními technologiemi, mezi které patří také výpočetní technika, asi už jste slyšeli o tom, že mohou mít vliv na vaše zdraví a výkonnost. Pokud se ale budete včas zabývat ergonomií práce, to znamená systematickému uspořádaní pracoviště a osvojením správných ergonomických návyků, můžete řadu rizik emilinovat nebo alespoň minimalizovat. Jak na to?
V článku se budeme věnovat problematice rizik v kancelářském prostředí, respektive největším hrozbám při práci na počítači. Mezi ně paří zejména psychická zátěž, zraková zátěž, která je způsobena špatným osvětlením nebo vlivem monitoru a syndromem RSI – poškozením z opakovaného namáhání. Publikace by vám měla ukázat rizika a osvětlit, jak se jim vyvarovat.
1. Psychická zátěž, změny nálad a emoce
2. Zraková zátěž způsobená špatným světlem
3. Zraková zátěž způsobená monitorem
4. Syndrom RSI – poškození z opakovaného namáhání
1. Psychická zátěž, změny nálad a emoce
Psychickou zátěž představují při práci v administrativním prostředí zejména emoce (nálady), které mohou být vyvolané pozitivními i negativními vlivy, jako například dobrou motivací nebo naopak špatnými mezilidskými vztahy. Změny nebo dokonce poruchy nálad mohou způsobovat ale i faktory, které se vyskytují právě při práci na počítači nebo v administrativním prostředí. Například nedostatek světla a čerstvého vzduchu (syndrom nezdravých budov) nebo působení různých barev světla. To vše může ovlivňovat výkon jedince, například soustředění na práci nebo rychlost při rozhodování, které bývá způsobeno odváděním pozornosti při nevhodně osvětleném prostoru.
Jak se vyrovnat s psychickou zátěží?
Nepracujte v prostředí, které trpí syndromem nemocných budov a dodržujte pravidla ergonomie práce na počítači. Nastavte si optimální světelné podmínky na pracovišti a eliminujte jakékoliv nepříznivé faktory, které by vás při práci mohly ovlivňovat při rozhodování, přemýšlení a celkovém výkonu.
Pokud chcete zlepšit svou pracovní psychiku, neobejdete se bez pravidelných přestávek a cvičení těla i mysli. Je to extrémně důležité. Necháte odpočinout oči i mozek a protáhnete si svaly. Uvidíte, že vaše produktivita a soustředěnost se zlepší. Každou hodinu vstaňte, projděte se a udělejte si pár jednoduchých cviků, které jsou otázkou pěti minut. Cvičte pomalu a plynule. Zhluboka dýchejte, ale nezadržujte dech. Lepší je dosáhnout dané polohy cviku a v ní vydržet třeba 3 – 5 vteřin a pak zase povolit.
Mohlo by vás zajímat: Ergonomie počítačového pracoviště a zásady bezpečnosti práce na PC aneb jak předejít RSI syndromu
2. Zraková zátěž způsobená špatným světlem
Zrak člověka ovlivňují přirozené změny denního světla, úprava jasových a barevných kontrastů pro zlepšení vidění detailů, ale také vytváření dostatečných světelných podmínek pro co nejlepší adaptaci světla. Aby si mohl člověk vytvořit tzv. zrakovou pohodu, je důležité eliminovat všechny rušivé elementy, které jsou vyvolané světlem, například míhání světla, prostorové nebo časové rozložení, a zároveň zajistit další související podmínky, jako např. vizuální kontakt s venkovním okolím.
Jak nastavit světelné podmínky?
Pracoviště, kde se používají monitory nebo jiné zobrazovací zařízení musí mít vyhovující denní osvětlení. Nemiřte světlo na monitor, ale snažte se osvětlit celé pracoviště rovnoměrně. Pracoviště by mělo být uspořádáno tak, aby okna neoslňovala a nevytvářela odrazy v monitorech.
Co se týče umělého osvětlení, používejte raději cloněná zářivková svítidla, ideálně s plynulou regulací světelnosti. Svítidla doporučujeme umístit tak, aby jejich podélná osa byla rovnoběžně s plochou okna. To proto, aby nedocházelo k oslnění. Parametry na osvětlení pracoviště by měly odpovídat ČSN EN 12464-1.
3. Zraková zátěž způsobená monitorem
V počátcích rozvoje počítačových technologií vyzařovaly monitory ve velmi širokém vyzařovacím spektru neionizující záření. Úroveň elektrického a magnetického záření byla nízká a v podstatě závislá na druhu a velikosti monitoru. Současné obrazovky musí však splňovat úplně jiné bezpečnostní parametry, které vyžadují velmi přísné normy týkající se právě vyzařování (například standardy MPR II nebo TCO). Moderní zobrazovací zařízení, ať už jsou to monitory nebo televize, se při dodržování běžných provozních podmínek nepovažují za hygienicky nebezpečný zdroj. LCD obrazovky dokonce nevyzařují vůbec nic.
Pamatujte ale, že musíte dodržovat běžné provozní podmínky a dbát na předepsanou ergonomii a hygienické předpisy. Například musíte na obrazovku koukat minimálně ze vzdálenosti 40 cm. Pokud budete do obrazovku hledět z bližší vzdálenosti, je to pro oči velmi rizikové a z dlouhodobého hlediska zdravotně nebezpečné.
Důležité je také vědět, že vlivem elektrostatického pole monitoru nebo televizní obrazovky může docházet k usazování prachu na obličeji člověka, což může zapříčinit různé kožní reakce. Dodržujte proto čistotu, hygienu a dostatečnou vlhkost v prostředí, kde pracujete.
Zapomenout bychom neměli ani na velmi významné riziko, kterým je tzv. syndrom počítačového vidění (CVS). Ten může zapříčinit pracovníkům bolesti hlavy, krku a zad nebo únavu očí a zvýšenou citlivost ke světlu (světlo plachost).
Čeho se vyvarovat?
Monitor nebo jakákoliv jiná obrazovka by neměla mít žádné optické závady, jako například poskakování řádků nebo znaků, kmitání nebo dokonce změny jasu či kontrastu.
Jak nastavit monitor?
Kvalitní monitor by měl mít regulovatelný jas a kontrast. Jas by přitom neměl být menší než 35 cd/m2. Vždy je lepší zvolit pozitivní nastavení, tzn. tmavé písmo na světlém pozadí. Někdy se tomuto nastavení říká kladná polarita.
Monitor by měl být od hlavy vzdálený minimálně 40 cm. Židli si nastavte tak, aby horní okraj obrazovky byl stejně vysoko, jako vaše oči. Důležité je také možnost výškového nastavení monitoru a možnost volného posouvání, aby se dal dobře přizpůsobit postavě pracovníka. Nastavte si monitor kolmo na pohled tak, aby nebyl nakloněný ani nahoru ani dolu, s výjimkou toho, když u práce na počítači ležíte a máte obrazovku nad sebou (Systém sedět, ležet stát).
Horní okraj obrazovky by měl být nepatrně pod úrovní očí. Pokud si nastavíte monitor tak, že budete příliš nízko, bude vás to nutit zvedat hlavu, což může mít za následek zvýšení napětí za krkem a na ramenech. Klávesnici s myší umístěte tak, aby byly v jedné přímce s monitorem. To proto, aby nedocházelo ke zbytečnému otáčení krku nebo celého těla.
Mohlo by vás zajímat: 5 zásadních rad, jak vybrat ergonomickou židli do kanceláře
4. Syndrom RSI – poškození z opakovaného namáhání
Syndrom RSI (Repetitive Strain Injury nebo také Repetitive Stress Injury) je poškození z opakovaného namáhání, jehož příčinou je zejména nedodržování ergonomie práce na počítači. Mezi nejčastěji známé RSI syndromy patří například poškození šlach a prstů, poškození pohybu ramenních pletenců a tenisový loket. RSI vzniká opakováním drobných pohybů, špatnou polohou těla při sezení, ale také neustálým svalovým napětím. V digitálním světě je v dnešní době jednou z nejčastějších příčin nemocí z povolání. Pokud se nemoc podcení, může vést až k operativnímu zákroku.
Seďte podle ergonomických pravidel
- výška stolu byla měla být při sedu stejná s výškou loktů
- lokty držte při těle
- nadloktí a předloktí by mělo svírat úhel 90°
- lýtko se stehnem by mělo svírat v koleni úhel 90°
- chodidlo by mělo celou plochou být položeno na podlaze
- zadek byl měl být co nejvíce vzadu
- záda by měla být vzpřímená
- uši, ramena a boky by měly být v jedné přímce
- výška sedáku a sklon zádové opěrky by měly umožňovat pohodlné sezení
Mohlo by vás zajímat: BOZP v administrativě a kanceláři. Existují nějaká rizika? A co vaše povinnosti, ty znáte?
Práce u PC je mnohdy více nebezpečná a pro zdraví člověka likvidační, než kde jaká manuální práce. Největší problém je v tom, že negativně působí soustavně, pomalu, ale jistě. Je to jako s tou žábou a vařící vodou.
Plně souhlasím se článkem, práce na počítači postupně podkopává zdraví člověka, je potřeba se mít na pozoru. Snažte se u počítače strávit co nejmíň času. Ono si to člověk často naplno uvědomí, až když je pozdě.