Bezpečnost plynových kotlů v souvislosti s plynem z Norska a LNG terminálů

Obsah článku

• Plynové kotle ucpává černý prach
• Jak vzniká černý prach
• Rizika a nebezpečí černého prachu
• Doporučení ČKAIT
• Zdroje a vyjádření odborníků

Norský plyn a plyn z LNG terminálů má podle dostupných informací trochu jiné složení a obsahuje mnohem více sirovodíku. Právě ten může být příčinou častějšího ucpávání plynových kotlů. Dochází totiž k reakci měděného povrchu armatury (potrubí) se sulfanem (H2S), při které dochází ke vzniku sulfidu měďnatého (Cu2S). Sulfan je sloučenina síry vyskytující se v zemním plynu ve velmi malém množství. Podle odborníků nemusí nutně znamenat problém.

Odborníci na druhou stranu ale také tvrdí, že zvýšený výskyt sulfidu měďnatého může v krajním případě vyřadit kotel z provozu. Kotle jsou však vybaveny hrubými filtry (sítky), které zachytí šupinky sulfidu, ale ten se může vyskytovat též ve formě prachu, který už sítka zachytit nedokážou, což způsobí, že se dostane až do plynových armatur. Největší problémy se zanášením v souvislosti s jiným složením plynu mají podle plynařů zejména modernější typy kotlů.

V extrémních případech může docházet k tomu, že servis kotle bude potřeba dělat mnohem častěji, než se doporučuje nebo je stanoveno legislativními požadavky. Podle některých odborníků je možné, že takové kotle bude nutné servisovat klidně i každé tři měsíce místo dvanácti.

Černý prach vzniká, když se sirovodík uchytí na kov. Sirovodík je přítomen v zemním plynu, který se běžně používá v domácnostech a systémech plynového vytápění. Má charakteristický zápach po zkažených vejcích a je toxický. Je vysoce korozivní a reaguje s kovy vytvořením vrstvy sulfidu kovu, která pokrývá povrch kovu. V kotlích se tento sulfid kovu vyskytuje jako sulfid mědi – černý film přítomný na měděném potrubí.

Zemní plyn používaný spotřebiteli v jejich domácnostech obvykle obsahuje velmi nízké úrovně sirovodíku, ale to se může v různých lokalitách a v různých ročních obdobích lišit. Při nízkých úrovních kvality plynu se uvnitř měděných trubek vytváří film, který je ale relativně neškodný, protože zůstává nedotčen. Pokud se množství sirovodíku zvýší, vrstva sulfidu mědi se může rozlomit na kousky, které se dále rozpadají a tvoří černý prach.

V případech, když je kotel extrémně zanesený černým prachem a nedochází k pravidelným kontrolám, revizím a čištění, může dojít k:

• zablokování ventilů a vstřikovačů;
• úplnému nebo částečnému zablokování hořáku;
• snížení tepelného výkonu kotle;
• úniku plynu;
• nedokonalému spalování plynu;
• korozi kouřovodů;
• ucpání plynového potrubí (ve vzácných případech).

Jediným způsobem, jak snížit výskyt černého prachu v plynovém kotli, je snížení hladiny sirovodíku v zemním plynu. Existují však metody, které lze použít k jeho kontrole, např.:

• čištění spotřebičů, nicméně sulfid měďnatý a černý prach zůstanou usazené v plynovém potrubí;
• montáž filtrů, které však vyžadují poměrně pravidelné čištění a výměnu;
• utěsnění vnitřních povrchů potrubí, které pomáhá stabilizovat film a zabraňuje černému prachu (dlouhodobá účinnost této metody však dosud nebyla prokázána).

Pokud se domníváte, že váš plynový spotřebič produkuje mnoho černého prachu, měli byste se obrátit na odborníka zajišťujícího servis a revize plynových kotlů.

Podle odborníků nepředstavuje norský a LNG plyn primárně o život ohrožující nebezpečí. ČKAIT (Česká Komora Autorizovaných Inženýrů A Techniků) vyzývá své členy, aby problematice věnovali zvýšenou pozornost. Doporučují situaci řešit speciálním filtrem. Není prý nezbytně nutné plošně vyměnit hořáky ani kotle.

• Výměna hořáků může i s prací vyjít na zhruba 15 000 korun.
• Speciální filtr pak na 1200 korun bez práce za instalaci.

Kvalita plynu je různorodá, ale splňuje limity kvality

Mluvčí Net4Gas, Vojtěch Meravý, pro ČT řekl, že: „Vzhledem k předpokládanému většímu počtu dodavatelů LNG bude kvalita plynu dodávaného z jednotlivých zdrojů ve světě do České republiky různorodá, avšak předpokládá se, že by měla splňovat stávající limity kvality plynu platné v České republice.“

Norský plyn má dva a půl krát vyšší obsah sirovodíku

Předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), Robert Špalek, pro ŘT řekl, že: „Norský a podobné plyny mají dva a půl krát vyšší obsah sirovodíku než je v ruském plynu. Při chemické reakci s měděnými armaturami vzniká na armaturách sulfid měďnatý ve formě šupinek.“

Zdroj: Události, Česká televize, 5. 3. 2023 (Plyn z terminálů může více znečišťovat kotel. Odborníci radí nezanedbávat údržbu)

Problémy pravděpodobně souvisí se změnou dovozu plynu

Druhý den, 6. 3. 2023, na zasedání tripartity, uvedl ministr průmyslu a obchodu, Jozef Síkela, že ministerstvo zaznamenalo několik desítek stížností týkají se ucpání a dokonce i poškození plynových kotlů. Tyto problémy s velkou pravděpodobností souvisí se změnou dovozu plynu z Norska a LNG terminálů. Ministr Síkela celou věc bere s plnou vážností.

Zdroj: ČTK, 6. 3. 2023 (Síkela: MPO zaznamenalo několik desítek stížností na ucpání plynových kotlů)

Nejedná se o plošný problém

Český plynárenský svaz (ČPS) ujišťuje, že se nejedná o plošný problém a že v České republice se objevilo pouze několik desítek případů, přičemž odběrových míst jsou asi 3 miliony. ČPS se ale i přesto obrací na odbornou plynárenskou veřejnost a upozorňuje na tento nový problém. Svaz vydal základní informace, možné příčiny, opatření a doporučení, jak řešit vznik nečistot z nově dováženého plynu a případně, jak jim předcházet.

Zdroj: tzb-info.cz (Nečistoty v měděných instalacích odběrných plynových zařízení ucpávají plynové armatury)