Profesní kontaktní alergická dermatitida jako nemoc z povolání

Co je profesní kontaktní alergická dermatitida?

Jak vzniká kontaktní alergická dermatitida?

Jakmile alergenní látka pronikne do kůže, spojí se s přírodními kožními proteiny. Kombinace tvořená alergenní látkou a kožními proteiny je pak přenášena po celém těle bílými krvinkami nazývanými lymfocyty.

Lymfocyty jsou součástí imunitního systému, který chrání tělo před choroboplodnými zárodky nebo cizími látkami. Imunitní systém má paměť na rozpoznání a neutralizaci choroboplodných zárodků nebo látek, se kterými se setká více než jednou.

Když jsou senzibilizovaní pracovníci znovu vystaveni alergenní látce, lymfocyty rozeznají alergen a reagují na něj. Uvolňují však také tkáň poškozenou chemikálií, která se nazývá lymfokiny. Ty způsobují svědění, bolest, zarudnutí, otok a tvorbu malých pupínků nebo puchýřků na kůži.

Tento zánět je obvykle omezen na místo kontaktu s alergenem, ale v závažných případech se může rozšířit a pokrýt velké oblasti těla. Obvykle začíná do dvanácti hodin od expozice a je nejhorší po třech nebo čtyřech dnech. Stav se pomalu zlepšuje asi za sedm dní. Alergická senzibilizace může u jedince přetrvávat po celý život. Pokud nedojde k dalšímu kontaktu s alergenem, může úroveň citlivosti postupně klesat, nemusí se však změnit vůbec.

Jaké jsou faktory přispívající kontaktní alergické dermatitidě?

Mezi důležité individuální faktory patří odolnost kůže, která se s věkem zvyšuje. Dědičné faktory ovlivňují rozmanitost reakcí u různých osob vystavených stejnému alergenu.

Významnou roli hrají faktory prostředí. Horká pracoviště například způsobují pocení, které může rozpouštět některé typy průmyslových chemických prášků, což zvyšuje jejich toxicitu pro pokožku. Ale pocení může také poskytovat ochrannou funkci, protože může ředit nebo vymývat látky. Suchý vzduch může způsobit popraskání pokožky, čímž se zvyšuje možnost alergie.

Tření o kůži, například při provozu brusek a jiných zařízení, může kůži odřít nebo částečně narušit její povrch. To může snížit ochranný účinek kůže proti alergenu.

Jaká jsou nejrizikovější povolání pro vznik kontaktní alergické dermatitidy?

Některá povolání, kde byla pozorována kontaktní alergická dermatitida, jsou uvedena v následující tabulce níže. Některé látky, které mohou toto onemocnění způsobit, nemusí být v této tabulce uvedeny. Seznam totiž není vyčerpávající. Nové materiály a nové procesy představují nové expozice a vytvářejí nová rizika.

Jak se pozná kontaktní alergická dermatitida?

Diagnóza kontaktní alergické dermatitidy je potvrzena náplasťovým testem. Množství podezřelých látek se na krátký čas aplikuje na kůži, obvykle na horní část zad. Zánět v místě aplikace naznačuje, že osoba je alergická na určitou látku.

Jak se léčí kontaktní alergická dermatitida?

Jak častá je kontaktní alergická dermatitida?

Mohlo by vás zajímat: Nejčastější nemoci z povolání v České republice za posledních 10 let (2010 – 2020)

Jaká jsou preventivní opatření proti kontaktní alergické dermatitidě?

Stejně jako u všech nebezpečných podmínek na pracovišti je nejlepší kontrola u zdroje problému. Pracovníci by měli být informováni o povaze produktů a látek, kterým jsou vystaveni, a o tom, jak s nimi bezpečně pracovat. Bezpečnostní listy by měly být přezkoumány, aby se identifikovaly složky, které mohou vést k citlivosti. Další informace lze získat přímo od výrobce nebo prostřednictvím dostupných textů a výzkumných článků.

Technologické kontrolní metody zahrnují uzavření procesů, které oddělují pracovníky od škodlivých produktů, se kterými pracují. Tam, kde mohou toxické látky unikat do jiných částí pracoviště, by měly být použity odsávací systémy. Nebezpečné látky by měly být nahrazeny látkami, které nejsou nebezpečné. Správná údržba zahrnuje správné skladování produktů, pravidelnou likvidaci odpadu, rychlé odstraňování rozlitých látek a údržbu zařízení, aby na něm nebyl prach, zbytky kapalin a jiné nečistoty.

Profesní kontaktní alergické dermatitidě se lze vyhnout také dobrou osobní hygienou, technickými kontrolními metodami, dobrým úklidem a osobní ochranou. Osobní hygiena, včetně mytí rukou, je velmi důležitá pro prevenci, ale pracovníci by si měli uvědomit, že nadměrné mytí rukou mýdlem a čisticími prostředky může také poškodit pokožku.

Zásadní ochranu představuje také výběr vhodných OOPP, zejména ochranných oděvů, jako jsou zástěry a rukavice. Ne všechny ochranné oděvy však odolají všem látkám. Je třeba dodržovat specifikace výrobce. Bariérové ​​krémy mohou být použity tam, kde je to vhodné, zvláště když nelze bezpečně používat rukavice nebo návleky. Nepředstavují však tak dobrou ochranu, jako ochranný oděv. Umývárny, záchody a sprchy by měly být vhodně umístěny a měly by být vybaveny adekvátní teplou vodou, jednorázovými ručníky a mýdlem.