Strategický rámec EU pro BOZP na období 2021-2027

Tři klíčové cíle: změny, prevence a připravenost

Priority strategie z předchozích let jsou stále aktuální. Nová strategie BOZP v EU na rok 2021-2027 se soutředí na tři průřezové cíle týkající se řízení změn v důsledku ekologické, digitální a demografické transformace. Jak se dalo očekávat, novou strategii ovlivnila pandemie COVID-19, kvůli které byl podle Komise obnoven závazek této aktualizace. Strategický rámec se bude v období 2021-2027 zaměřovat na tři klíčové cíle:

• předvídání a řízení změn,
• zlepšení prevence nehod a nemocí z povolání,
• lepší připravenost na budoucí krize.

1. Předvídání a řízení změn

Komise se zavázala, že:

• přezkoumá v rámci ekologické, digitální a demografické transformace směrnici zajišťující bezpečné a zdravé pracoviště a směrnici o zobrazovacích jednotkách,
• zajistí aktualizaci limitních hodnot azbestu, olova a kobaltu,
• realizuje celounijní iniciativu týkající se duševního zdraví za účelem posouzení nových psychických problémů pracovníků včetně pokynů a postupů,
• spustí kampaň pro vytvoření bezpečné a zdravé digitální budoucnosti se zaměřením na psychosociální a ergonomická rizika,
• vyvine elektronické nástroje a pokyny pro posuzování rizik, které souvisejí se zelenými a digitálními pracovními místy a postupy.

Komise mimo jiné také vyzvala členské státy EU, aby:

• aktualizovaly své vnitrostátní právní rámce s cílem určit rizika BOZP a příležitosti se zelenou a digitální transformací,
• posílily hodnocení zaměřená na pracovní psychosociální a ergonomické problémy.

2. Zlepšení prevence nehod a nemocí z povolání

Druhým klíčovým cílem strategie je podporovat přístup, který v EU co nejvíce sníží počet úmrtí v souvislosti s prací (výkonem povolání) včetně nemocí z povolání.

Hlavní příčinou úmrtí na pracovišti v EU je podle statistik rakovina. Např. automobilové cinogeny přispívají každý rok až 100 000 úmrtí na rakovinu z povolání. Komise EU má v plánu také aktualizovat pravidla pro nebezpečné chemické látky, což má podpořit opatření v boji proti rakovině, reprodukčním a respiračním onemocněním.

Druhou největší příčinou nemocí z povolání v EU jsou srdeční choroby a mrtvice. Protože je ale o jejich příčinách známo zatím jen velmi málo, je prioritou další výzkum, sběr dat a podpora zdraví při práci.

Třetí nejvýznamnější příčinou nemocí z povolání jsou muskuloskeletální poruchy (postižení zad, krku, ramen, horních i dolních končetin), které postihují miliony pracovníků v EU. K jejich vzniku přispívá kombinace fyzických, psychosociálních, organizačních a dalších individuálních faktorů.

3. Lepší připravenost na budoucí krize

Vzhledem k pandemii COVID-19 chce Komise připravit nové postupy a pokyny pro mimořádné situace. Mezi ně budou patřit mimo jiné také ustanovení týkající se aktualizovaného posouzení rizik. Cílem je, aby potřebná epidemiologická opatření v případě další zdravotnické krize byla rychleji zavedena a lépe monitorována a aby do jejich zavedení byly úzce zapojeni aktéři z oblasti veřejného zdraví.

Větší pozornost chce Evropská komise věnovat opatřením na zvýšení hygieny, nefarmaceutickým zásahům a podpoře duševního zdraví, kterou chce zajistit pomocí včasné a účinné reakce na krize.

Do roku 2022 aktualizuje Komise doporučení o nemocech z povolání tak, aby součástí bylo také onemocnění COVID-19. Stejně tak do roku 2022 vypracuje Komise pokyny určené inspektorům práce, které se budou týkat hodnocení kvality posuzování rizik a opatření pro řízení rizik podle směrnice o biologických činitelích.

Komise také vyzývá členské státy EU, aby:

• vypracovali plány připravenosti na budoucí krize v rámci vnitrostátních strategií BOZP,
• posílily kontroly v oblasti plnění závazků týkající se BOZP vůči sezónním pracovníkům, jejichž práce je vysoce riziková,
• posílily spolupráci a výměnu informací mezi inspektoráty práce a vnitrostátními orgány s cílem zlepšit normy BOZP ve všech odvětvích.