Nařízení vlády o povinném testování zaměstnanců ve firmách

Povinné testování zaměstnanců na COVID-19 vyplývá z mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, které ukládá některým zaměstnavatelům povinnost neumožnit osobní přítomnost zaměstnance, který za posledních 7 dní neabsolvoval PCR nebo antigenní test nebo jiný preventivní test na přítomnost viru SARS-CoV-2 s negativním výsledkem.

Od kolika zaměstnanců je povinné testování

Přehled toho, od kolika zaměstnanců je povinné jejich testování na přítomnost viru SARS-CoV-2 způsobující onemocnění COVID-19, je podrobně uvedeno v mimořádném opatření Ministerstva zdravotnictví nebo v tomto článku.

Podmínky povinného testování zaměstnanců ve firmách

Podmínky testování zaměstnanců ve firmách jsou stanoveny v mimořádném opatření Ministerstva zdravotnictví v odstavci „Povinnost zaměstnanců podstoupit testování“.

Z tohoto odstavce plyne, že:

povinnost zaměstnance podrobit se kontrolnímu testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 se vztahuje na:

  • zaměstnance, kteří jsou v pracovním poměru,
  • zaměstnance, kteří pracují na základě DPP a DPČ (dohoda o práci vykonané mimo pracovní poměr),
  • zaměstnance, kteří jsou dočasně přidělení agenturou práce,
  • osoby, kteří pracují na základě jiného právního vztahu, než je pracovněprávní vztah, vykonávají práci nebo odbornou činnost na pracovišti zaměstnavatele společně s jeho zaměstnanci.

podstoupit povinné testování se nevztahuje na zaměstnance, kteří:

  • nejsou vůbec přítomni na pracovišti zaměstnavatele, tzn. že vykonávají práci mimo pracoviště zaměstnavatele – např. práce z domova v režimu home office,
  • měli prokazatelně onemocnění COVID-19 (laboratorně potvrzené), skončila doba jejich izolace, nemají žádné příznaky a od prvního pozitivního testu na SARS-CoV-2 neuplynulo více než 90 dnů,
  • vlastní certifikát MZČR o provedeném očkování proti COVID-19, přičemž od druhé vakcinace uplynulo alespoň 14 dní a očkovaná osoba nemá žádné příznaky onemocnění COVID-19.

Mohlo by vás zajímat: Posouzení rizik při práci z domova na home office

Odmítnutí testování na COVID-19 zaměstnancem

Odmítne-li se zaměstnanec podrobit povinného testování, zaměstnavatel je povinen mu neumožnit vstup na pracoviště. Vzájemně se však mohou domluvit na práci z domova v režimu home office, případně čerpání dovolené nebo na poskytnutí neplaceného volna.

V případě, že nedojde k vzájemné dohodě obou stran, je možné se podle tohoto mimořádného opatření naklonit k závěru, že se jedná o jinou důležitou osobní překážku v práci ze strany zaměstnance (§ 199 odst. 1 zákoníku práce), za kterou mu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu. Zaměstnavatel však má právo podle svého uvážení nad rámec zákona náhradu mzdy zaměstnanci poskytnout.

Protože při testování dochází k zásahu do tělesné integrity zaměstnance, lze se podle tohoto mimořádného nařízení uchýlit také k závěru, že se jedná o omluvené pracovní volno. Je však nutné brát na zřetel, že zaměstnanec se vystavuje riziku finanční sankce podle zákona č. 94/2021 Sb. (Pandemický zákon).

Samotestování na COVID-19 ve firmách od 28. března 2021

Zaměstnanci se mohou testovat na přítomnost viru SARS-CoV-2 pomocí tzv. laického samotestování. Podle mimořádného opatření se zaměstnanci, kteří si sami nebo jinou laickou osobou provedli samotest, který byl pozitivní, musí:

  • bezodkladně uvědomit zaměstnavatele o pozitivitě a nepřítomnosti na pracovišti,
  • okamžitě opustit pracoviště do místa svého aktuálního bydliště,
  • bezodkladně uvědomit o výsledku testu poskytovatele pracovnělékařských služeb zaměstnavatele, případně registrujícího poskytovatele zdravotních služeb.

Důležité: Stejná povinnost platí pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ).

Průvodce samotestováním ve firmách

Průvodce samotestováním ve firmách zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu. V 10 krocích upřesňuje, jak konkrétně postupovat při samotestování antigenními testy. Návod je určen jak pro zaměstnavatele, tak OSVČ bez zaměstnanců.

Evidence testování ve firmách

Veškeré testování zaměstnanců, včetně OSVČ, musí být evidováno. Dobu uchování evidence provedených testů však mimořádné nařízení nastanovuje. Lze se domnívat, že evidenci je nutné uchovat nejméně do konce mimořádného opatření.

Nezapomeňte, že s evidencí testování je zaměstnavatel povinen seznámit své zaměstnance a poskytnout jim informace o zpracování osobních údajů.

GDPR a testování ve firmách

Evidence testování zaměstnanců ve firmách musí být z hlediska GDPR dobře zabezpečena před ztrátou nebo zneužitím. Přístup k těmto údajům může mít pouze osoba pověřená plněním úkolů k dodržování mimořádného opatření. Je nutné si uvědomit, že zaměstnavatel, který vykonává povinné testování svých zaměstnanců, zpracovává jejich osobní údaje. Protože se zpracovávají osobní údaje o zdravotním stavu testovaného, je možné tyto záznamy používat jen pro účely, které souvisí přímo s plněním povinností uložených mimořádným opatření.

Záznam o testování by měl z hlediska GDPR obsahovat pouze:

  • základní identifikační údaje zaměstnance,
  • přesný čas, kdy byl test proveden,
  • výsledek testu na přítomnost SARS-CoV-2 (COVID-19).

Formuláře na testování ve firmách – ke stažení

V současnosti potřebujete pro povinné testování na COVID-19 ve firmách formulář pro evidenci testovaných zaměstnanců nebo čestné prohlášení o samotestování. Oba tyto formuláře si můžete stáhnout zdarma na našem webu.

Příspěvek na testování zaměstnanců ve firmách

Na samotestování zaměstnanců ve firmách mohou zaměstnavatelé žádat o příspěvek. Na ten má nárok každá společnost nebo OSVČ podnikající v České republice.

  • Maximální výše příspěvku je 60 Kč včetně DPH za 1 test.
  • Příspěvek lze uplatnit pouze na nákup testů, které jsou uvedeny v seznamu antigenních testů Ministerstva zdravotnictví.
  • Na jednoho pojištěného zaměstnance je možné čerpat maximálně 4 testy za měsíc, což dělá max. 240 Kč včetně DPH.
  • Frekvence testů je stanovena na jednou za 7 dní.
  • Žádost o příspěvek lze podat prostřednictvím portálu Samotesty-covid.cz