Na zaměstnance, kterých se týká práce v noci, se vztahují přísnější požadavky na bezpečnost práce. Je však nutné rozlišovat, kdy má zaměstnanec právo pouze na příplatek za noční a kdy na zvláštní ochranu z hlediska bezpečnosti práce. V tomto článku vysvětlujeme nejen tuto problematiku, ale také povinnosti, které má zaměstnavatel vůči zaměstnanci, který je v režimu “pracující v noci” a vztahují se na něj zvláštní ochrana z hlediska bezpečnosti práce.

Právo na příplatek za noční práce

Práce v noci se logicky vykonává v noční době a má přesně stanovený časový úsek – mezi 22. a 6. hodinou. Pokud v rozmezí této doby budete nějaký úsek pracovat, máte jako zaměstnanec právo na příplatek za noční práci a to nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku.

  • Při práci mezi 22. a 6. hodinou.
  • Příplatek ve výši minimálně 10 % průměrného výdělku.

Právo na příplatek za noční práce

Tip: Zaměstnavatel a zaměstnanec si mohou sjednat jinou výši nebo způsob, jakým se bude vypočítávat příplatek za noční práce. Samozřejmě s tímto návrhem musí souhlasit obě dvě strany a musí to být uvedeno v pracovní smlouvě či dodatkem. Vždy je ale nutné dodržet zákonem stanovenou výši minimálně 10 % z průměrného výdělku.

Zvláštní ochrana zaměstnanců pracujících v noci

Zvláštní ochranu z hlediska bezpečnosti práce může získat jen zaměstnanec pracující v noci podle zvláštních kritérií. Aby získal tento status musí vykonávat práce v noci v době mezi 22:00 a 6:00 hod., v rozsahu nejméně 3 hodiny pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích a navíc v průměru alespoň jednou týdně.

  • Při práci mezi 22. a 6. hodinou.
  • Nejméně 3 hodiny práce v rámci 24 hodin.
  • V průměru alespoň 1x týdně.

Zvláštní ochrana zaměstnanců pracujících v noci

Pozor: Na zaměstnance, kteří splňují výše uvedená kritéria, se vztahují přísnější pravidla bezpečnosti práce související zejména s periodickými pracovnělékařskými prohlídkami, délkou směny nebo vybavením pracoviště. Tyto povinnosti týkající se práce v noci jsou opět na zaměstnavateli.

Povinnosti zaměstnavatele

Jak už bylo řečeno, zaměstnavatel je povinen zaměstnanci, který provádí práce v noci, dát příplatek za noční směnu dle výše uvedených kritérií. Mimo to ale musí zaměstnavatel řešit i další povinnosti, které jsou uvedeny v § 94 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce. Jedná se o:

1. Preventivní lékařské prohlídky
2. Omezení pracovní doby při noční práci
3. Jiné požadavky na pracoviště

1. Preventivní lékařské prohlídky

Zaměstnavatelé se často ptají, jak často musí absolvovat lékařskou prohlídku zaměstnanec pracující v noci. Zaměstnavatel je povinen zaměstnancům, kteří jsou v režimu “pracující v noci” zajistit častější preventivní lékařské prohlídky, než je obvyklé u pracujících v denním režimu.

Preventivní lékařské prohlídky

Tuto povinnost nařizuje zaměstnavateli § 11 odst. 3 vyhlášky č. 79/2013 Sb. o pracovnělékařských službách, kde se píše, že periodická prohlídka u zaměstnanců vykonávajících práci nebo činnost, jejichž součástí je riziko ohrožení zdraví, se provádí jednou za 4 roky, nebo jednou za 2 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku. Lékařská prohlídka, která proběhne poprvé, se provede v návaznosti na periodickou prohlídku jednou za 4 roky.

  • 1x za 4 roky, nebo
  • 1x za 2 roky u zaměstnanců ve věku 50+ včetně.

V případě, že lékař zaměstnance při pracovnělékařské prohlídce uzná nezpůsobilým pro práci v noci, musí mu zaměstnavatel přidělit jinou práci.

2. Omezení pracovní doby při noční práci

Další povinností zaměstnavatele je omezení pracovní doby zaměstnance, který absolvuje práce v noci. Takový zaměstnanec totiž nesmí překročit povolenou pracovní dobu, která je stanovena dle zákona na maximálně 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.

  • Maximálně 8 hodin práce v rámci 24 hodin.

Zákon však umožňuje omezení noční práce v rámci pracovní doby určitým způsobem prodloužit. Konkrétně je to popsáno v § 94 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, kde se píše, že:

„Délka směny zaměstnance pracujícího v noci nesmí překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích; není-li to z provozních důvodů možné, je zaměstnavatel povinen rozvrhnout stanovenou týdenní pracovní dobu tak, aby průměrná délka směny nepřekročila 8 hodin v období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích, přičemž při výpočtu průměrné délky směny zaměstnance pracujícího v noci se vychází z pětidenního pracovního týdne.“

3. Jiné požadavky na pracoviště

Zaměstnavatel by neměl zapomenout také na to, že pokud zaměstnanec pracuje v noci, je povinen zajistit prostředky pro poskytnutí první pomoci odpovídající rizikům vyskytujícím se na pracovišti, prostředky pro přivolání rychlé lékařské pomoci a přiměřené sociální zázemí.

  • Prostředky pro poskytnutí první pomoci – lékárnička, hasicí přístroje, dýchací přístroje apod.
  • Prostředky pro přivolání rychlé lékařské pomoci – telefon, vysílačka, alarm.
  • Přiměřené sociální zázemí – například možnost občerstvení, kuchyňka, mikrovlnná trouba, sprcha apod.