Historie bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Zařazeno do rubriky BOZP a PO

Historie bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Věděli jste, že historie bezpečnosti a ochrany zdraví při práci sahá až do 18. století př.n.l.? První zmínky přicházejí totiž už z dob babylonského krále a panovníka Chammurapi (též Chammurabi). Jeho babylonský zákoník patří totiž k vůbec nejstarším dochovaným zákonům lidstva. Samozřejmě, že tehdy se nikdo nebavil o dnešním BOZP, ale některé z jeho zákonů mají opravdu co dočinění s bezpečností při práci. Připravili jsme pro vás i výtah z jeho zákonů, a věřte, že se při čtění budete hodně bavit.

 

Starověk

18. století př.n.l.

Mezi nejstarší dochované zákony v historii lidstva patří babylonský zákoník, který vydal již v 18. století před naším letopočtem babylonský král a panovník Chammurapi (též Chammurabi). Tento zákoník obsahuje 282 článků. Některé z nich upravovaly nejen náhrady, ale také tresty za úmyslné i neúmyslné poranění jiné osoby při práci. Zda tyto zákony můžeme řadit do oblasti BOZP je velmi diskutabilní, nicméně některé z nich opravdu mají charakter bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Vemte prosím na vědomí, že ve Starověku neexistovala lidská práva.

Příklady z Chammurapiho zákoníku

§ 197 - Jestliže zlomil kost plnoprávného občana, zlomí mu kost.
§ 198 - Jestliže vyrval oko nevolníka nebo zlomil kost nevolníka, zaplatí jednu minu stříbra.
§ 219 - Jestliže lékař provedl na otroku muškéna bronzovým nožem těžkou operaci a způsobil jeho smrt, nahradí otroka za otroka.
§ 229 - Jestliže stavitel pro někoho staví dům a nepostaví jej řádně a dům, který postavil, spadne a zabije vlastníka domu, pak bude tento stavitel potrestán smrtí.

15. století př.n.l.

Zhruba kolem roku 1500 před naším letopočtem měl údajně egyptský panovník Ramses III. lékaře, který pečoval o pracovníky, tehdy spíše otroky.

II. kniha Mojžíšova (též druhá kniha Tóry nebo-li Pentateuchu a zároveň i Starého zákona) píše: „Když někdo odkryje nebo vyhloubí studnu a nepřikryje ji, takže do ní spadne býk nebo osel, majitel studny poskytne jeho majiteli náhradu ve stříbře a mrtvé zvíře bude patřit jemu“.
V. kniha Mojžíšova píše: „Když vystavíš nový dům, uděláš na střeše zábradlí. Neuvalíš na svůj dům vinu za prolitou krev, kdyby z něho někdo spadl“.

 

Současnost

První náznaky, které se týkaly jen represe, se objevovaly již za feudalismu (cechovní organizace, organizace tovaryšů atd.). První úpravy a normy bezpečnosti práce zapříčinila průmyslová revoluce, která se odehrála počátkem 19. století našeho letopočtu. V této době se začalo ve výrobních procesech masivně využívat strojů a nových technologií, které nahrazovaly ruční práci, což zákonitě zvedlo úrazovost. Tento negativní vliv úrazů při práci si tehdy začal uvědomovat každý vyspělý stát, včetně České země.

Roku 1300 vydal král Václav II zákoník „Ius Regale Montanorum“ (Právo horního regálu). Zákoník mimo jiné obsahoval pravidla k zajištění bezpečné práce (odvodňování a větrání šachet, počítání horníků před a po každé směně) a délku pracovní doby (směna = 6 hodin). O bezpečnost stavby se podle zákoníku starali tesaři, kteří měli na starost výdřevu šachet. Pravděpodobně se jedná o nejstarší právo na světě se sociálními a pracovně-právními předpisy. Zákoník s úpravami platil až do 1. 11. 1854. V roce 1518 byl zveřejněn Jáchymovský horní řád Štěpána Šlika, v kterém je poprvé zohledněn pracovní úraz.

Rok 1776 - Rakouské císařství, později Rakousko-Uhersko, bylo v této otázce velice pokrokové. Již v roce 1776 vydává zákon na ochranu dětí v továrnách. Až po něm následuje Anglie (zákaz zaměstnávání žen v dolech) a Německo – 1869 (Živnostenský řád).

V roce 1804 vydává Napoleon Občanský zákoník.

Rok 1811 byl rokem, kdy byly vydané první obecné předpisy platné pro české země. První předpisy o bezpečnosti práce jsou zaznamenány ve “Všeobecném občanském zákoníku” monarchie habsburské z roku 1811. Ten obsahuje povinnost zaměstnavatele chránit život a zdraví zaměstnance.

Roku 1852 byl též v habsburské monarchii přijat trestní zákon, který obsahoval několik ustanovení související s problematikou BOZP. Byly zavedeny tresty za přestupky, kdy došlo k vážnému poškození zdraví nebo dokonce smrti osoby.

V roce 1859, tedy deset let před Německem, byl schválen Živnostenský řád (zákon 229/1859), který v § 74 uváděl: „Proto má majitel živnosti o to pečovati, aby stroje, zařízení závodní a jejich části tak byly ohrazeny nebo takovými úpravami ochrannými opatřeny, aby dělníci, konající obezřele svou práci, nemohli snadně býti ohroženi“.

Rok 1883 - Také dozor nad dodržováním bezpečnosti práce má poměrně hlubokou tradici. V jisté formě tovární inspekce existovala již v letech 1790 až 1825. Obnovena byla v červnu 1883 zákonem č. 117 Říšského zákoníku, kdy byla zřízena živnostenská inspekce.

Roku 1884 v Rakousku-Uhersku následuje zákon o maximální délce pracovní doby (v hornictví stanovena na 10 hodin denně, v podnicích s více než 20 zaměstnanci na 11 hodin, v malovýrobě nebyla regulována).

V roce 1888 byl přijat zákon o úrazovém pojištění dělníků a o rok později zákon o nemocenském pojištění.

Roku 1913 byl novelizován Živnostenský řád, ve kterém se kladl majiteli živnosti důraz na dodržování všech zdravotních opatření. Dále ukládal opatření zařízení, kterých bylo třeba na ochranu života a zdraví pracovníků. Bezpečnost práce byla významně zajišťována i za první republiky. Po druhé světové válce se na jejím zajištění začaly podílet odborové organizace.

Roku 1918, po vzniku samostatného Československa, byly rakouské živnostenské zákony převzaty a inspekce, podřízená ministerstvu sociální péče, pokračovala v činnosti až do roku 1952.

Bezpečnost práce po 2. světové válce

Velké změny a celkový pohled na bezpečnost práce se mění po 2. světové válce. Po ní totiž došlo k nebývale rychlému průmyslovému a technologickému rozvoji, jež zároveň vyvíjel vysoký tlak na efektivitu práce a výroby, s čímž byla spojena právě i bezpečnost práce. Současně s obrovským pokrokem se mění i styl života lidí, jejich názory na životní prostředí nebo základní lidské potřeby. Všechny tyto aspekty jdou ruku v ruce také se zvyšující se úrazovostí zaměstnanců.

Převrat nastal v 60. letech

V 60. letech 20. století našeho letopočtu se stále zvyšuje tlak na produktivitu pracovníků, kteří ale nejsou dostatečně připraveni a nemají téměř žádné zkušenosti. Rostoucí tlak na efektivitu vede k budování zcela nových efektivních podniků. Také rychlost pokroku a všech požadavků na změny v pracovním procesu zaměstnanců, čím dál více vedou k zavádění vysokých nároků na kvalitu produktů i zboží. Toho lze dosáhnout pouze zajištěním vysoké bezpečnosti a spolehlivosti výroby, s čímž je spojena i bezpečnost a ochrana lidského zdraví a životů. Zde konečně dochází k opravdové změně v chápání bezpečnosti při práci.

V roce 1951 byl podle vzoru Sovětského svazu vydán zákon o BOZP, jež ukládal dozorování nad dodržováním bezpečnosti práce jednotné odborové organizaci.

Roku 1954 byl také vydán zákon o bezpečnosti práce v JZD a všech hospodářů a rolníků.

Rokem 1961 došlo ke zrušení výše uvedených zákonů, a to konkrétně zákonem č. 65/1961 Sb., o BOZP.

V roce 1962 byla Ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství vydána vyhláška o státním odborném dozoru nad technickým stavem zemědělských strojů a nad bezpečností a ochranou zdraví při práci se zemědělskými stroji.

V roce 1968 byl vydán zákon č. 174/1968 Sb., který stanovil jednotný státní odborný dozor nad bezpečností práce a technickými zařízeními. Tento odborový dozor měl pravomoce na vynucování dodržování předpisů jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance.

V roce 1981, kdy se konala generální konference “Mezinárodní organizace práce”, byla přijata “Úmluva o bezpečnosti a zdraví pracovníků a o pracovním prostředí”. Z této úmluvy vychází také politika BOZP v ČR, na niž navazuje také “Národní akční program” který nese konkrétní, adresné a termínované úkoly, které současně se zřízením “Rady pro BOZP” vytváří lepší podmínky ke zlepšování úrovně v oblasti BOZP v České republice.

Rok 2000 - K poslední zásadní změně v zajišťování BOZP došlo k 1. lednu 2001. Od tohoto dne byl přejat do českého právního řádu systém Evropské unie zajištění BOZP.

 

Napsat komentář

Komentujete jako host.

V případě poradenství se přidejte do naší bezplatné BOZP a PO poradny | Kontakt | Publikujte s námi