Kořeny a první zmínky o ergonomii sahají až do starého Řecka a Egypta. V novodobém věku se pak ergonomie začíná rozvíjet při průmyslové revoluci kolem roku 1900. Velkou roli ale hrály také první a druhá světová válka. Přečtěte si, jaká je historie ergonomie a jak se postupem času vyvíjela až do dnešní podoby.

Co je ergonomie

Ergonomie je vědecká disciplína zabývající se interakcí mezi člověkem a pracovním prostředím, potažmo pracovními nástroji, stroji, nářadím a dalšími pracovními pomůckami.

Cílem ergonomie je přizpůsobení pracoviště tak, aby bylo pro jeho uživatele bezpečné a zároveň co nejvíce produktivní. Rozložení pracovního prostředí je proto navrženo s ohledem na potřeby a fyzické možnosti člověka.

V posledních letech nejdiskutovanější a pro veřejnost nejznámější je pravděpodobně ergonomie počítačového pracoviště. Nicméně tato disciplína má mnohem širší záběr. Využívá se snad ve všech oborech a odvětvích, jaké si jen dokážete představit.

Mohlo by vás zajímat: 5 zásadních rad, jak vybrat ergonomickou židli do kanceláře

Kořeny a první zmínky o ergonomii

Jaké jsou první zmínky o ergonomii a kam až sahají její kořeny? Pojďme se společně podívat do dávné historie.

  1. Řecko a Egypt – starověk
  2. Průmyslová revoluce
  3. První světová válka
  4. Druhá světová válka
  5. Studená válka
  6. Informační revoluce
  7. Současnost – moderní ergonomie

1. Řecko a Egypt – starověk

Ergonomie ve středověkém Řecku a Egyptě

Základy ergonomie byly historicky položeny již ve starověkém Řecku. Velké množství důkazů naznačuje, že řecká civilizace v 5. století před naším letopočtem používala při navrhování nástrojů, pracovních míst a pracovišť ergonomické zásady. Jeden příklad lze nalézt v textu, který publikoval Hippokrates. Psal o tom, jak by mělo být navrženo pracoviště chirurga a jak by měly být uspořádány nástroje, které používá. Archeologické záznamy také ukazují, že na počátku egyptské dynastie se používaly ilustrované ergonomické zásady při používání pracovního nářadí nebo dokonce vybavení domácností.

2. Průmyslová revoluce

První kniha o ergonomii, kterou napsal polský přírodovědec Wojciech Jastrzębowski v roce 1857

Termín ergonomie původně pochází z řeckých slov ergon (práce) a nomos (přírodní zákony). Toto slovní spojení vymyslel polský přírodovědec Wojciech Jastrzębowski v roce 1857, který také napsal první knihu o ergonomii.

První ergonomické pojmy se začaly historicky objevovat v roce 1900, kdy průmyslová revoluce požadovala stále větší nároky na fyzickou námahu zaměstnanců. Bylo to období, kdy se ergonomie stávala čím dál více populární, nicméně nebyla ve světě příliš známá.

Dostala do povědomí široké veřejnosti až v roce 1997, kdy byla přeložena kniha o ergonomii Wojciecha Jastrzębowskiho do anglického jazyka.

Ve 20. století přichází na scénu Frederick Winslow Taylor, který propagoval metodu “vědeckého řízení”. Tato metoda navrhovala řešení, jak najít optimální způsob provádění daného pracovního úkolu. Taylor totiž zjistil, že by mohl ztrojnásobit množství uhlí, které pracovníci přehazovali z jedné hromady na druhou, čímž se postupně snižovala velikost a hmotnost lopaty.

Na počátku 20. století Frank a Lillian Gilbreth rozšířili Taylorovy metody za účelem vyvinutí “studia času a pohybu”. Cílem bylo zvýšit efektivitu odstraněním nepotřebných kroků při práci. Použitím tohoto přístupu dokázali snížit počet pohybů při zednických pracích z 18 na 4,5, což umožnilo zedníkům zvýšit produktivitu práce ze 120 na 350 cihel za hodinu.

Tento přístup však odmítli ruští badatelé, kteří se zaměřili raději na pracovní pohodu pracovníka. Na první konferenci o vědecké organizaci práce, která se konala v roce 1921, Vladimir Bekhterev a Vladimir Nikolayevich Myasishchev kritizovali Taylorovy postupy. Bekhterev argumentoval, že problém není v Taylorově postupu, ale v organizaci pracovního procesu, který by přinesl maximální efektivitu spojenou s minimem zdravotních rizik bez únavy a rizika poškození zdraví.

Myasishchev odmítl návrh Fredericka Taylora, který měl podle něj změnit člověka na stroj. Monotónní práce byla jen dočasnou nutností do doby, než dojde k rozvoji odpovídajícího pracovního stroje. Navrhl také novou disciplínu “ergologie”, a to za účelem studie práce, která měla být nedílnou součástí reorganizace práce. Tento koncept převzal Myasishchevův mentor Bekhterev, který následně změnil termín na “ergonologii”.

3. První světová válka

Historie ergonomie v období 1. světové války v souvislosti s leteckým průmyslem

Před první světovou válkou se konstruktéři letadel začali věnovat ergonomii pilota. Válka následně posunula pozornost k samotnému letadlu, zejména ke konstrukci ovládacích prvků, displejů a vlivu nadmořské výšky a prostředí na pilota. Postupně začal vznikat historicky první aeromedicínský výzkum, který měl za cíl studovat chování pilotů. Tyto metody začaly být velmi efektivní a čím dál více potřebné. Začal je využívat také Henry Ford, který vyráběl a prodával automobily značky Ford milionům američanů.

Ve stejném období přišel další převrat. Začaly se zkoumat účinky osvětlení na produktivitu práce. Na základě tohoto výzkumu byl objeven tzv. Hawthornský efekt, který spočíval ve zkoumání efektivity práce s ohledem na technické podmínky. Jedním z prvních experimentů byl právě vliv osvětlení na pracovníky. Výzkumníci též sledovali, jaké dopady bude mít odstranění fyzických překážek na pracovišti nebo dokonce celkové předělání pracovní plochy. Výzkum se poprvé zaměřil také na hygienu a čistotu na pracovišti.

4. Druhá světová válka

Historie ergonomie v období 2. světové války v souvislosti s leteckým průmyslem

První moderní pojetí ergonomie přichází v období druhé světové války, kdy se začalo vyvíjet složitější vojenské vybavení, stroje, zbraně a letadla. Taylorovy zásady šly do ústraní a začalo se historicky poprvé navrhovat s ohledem na lidské schopnosti a omezení. Klíčem úspěchu se stala pozornost, rozhodování, situační uvědomění a koordinace rukou a očí při pilotování letadla. Kokpity letadel byly přepracovány tak, aby se snadněji ovládaly a bylo více logické umístění řízení a seskupování podobných funkcí dohromady. Vědci totiž zjistili, že mnoho leteckých nehod bylo způsobeno kvůli nelogickým a špatně konstruovaným konceptům. Toto období bylo začátkem opravdového zkoumání lidských schopností a ergonomie jako takové.

5. Studená válka

Ergonomie v období studené války

Na začátku studené války, zhruba od roku 1947, došlo k rozsáhlé expanzi výzkumných laboratoří. Celá řada pracovišť, která vznikla za druhé světové války, se začala rozvíjet a rozšiřovat. Drtivou většinu těchto průzkumů financovala armáda, která poskytla finanční podporu zejména univerzitám. Výzkum se tak postupně dostal i do menších zařízení, pracovních stanic a jiných systémů. Průmyslová výroba začala současně nabízet mnoho příležitostí, a tak se zaměření posunulo od výzkumu až k poradenství pro inženýry, kteří stroje navrhovali. Kolem roku 1965 tak došlo k obrovskému rozkvětu ergonomie.

6. Informační revoluce

Ergonomie v období informační revoluce

Informační revoluce představovala od 60. let 20. století rozkvět počítačových systémů. V tomto období poprvé došlo k interakci člověka s počítačem. I to mělo svůj velký podíl na vývoji ergonomie. Zatímco v USA se zaměřovali především na behaviorální vědu, jako jsou experimentální psychologie a technologie, v Evropě byl důraz kladen hlavně na fyziologii člověka. Čím více lidé seděli u počítače, tím více se projevovali zdravotní problémy a to byl další impuls k řešení ergonomie práce.

7. Současnost – moderní ergonomie

Moderní ergonomie pracoviště - kanceláří

Moderní ergonomie se během 90. letech vyvinula v opravdovou a zcela nepostradatelnou disciplínu. Zahrnuje práci průmyslových inženýrů, praktických lékařů, bezpečnostních inženýrů a mnoha dalších, kteří studují jak “kognitivní ergonomii” (lidské chování, rozhodovací procesy, vnímání ve vztahu k návrhu atd.), tak i “průmyslovou ergonomii” ( fyzické aspekty pracoviště, fyzické schopnosti člověka atd.).

Téměř každý aspekt moderního života nyní zahrnuje určitou úroveň ergonomického designu. Interiéry automobilů, kuchyňské spotřebiče, kancelářské židle, psací stoly a další často používané přístroje jsou dnes konstruovány s ohledem na ergonomii. Zkrátka tak, aby se vám s nimi dobře pracovalo, byly bezpečné a funkční.

Dokonce i stroje a nástroje používané k sestavování těchto zařízení jsou ergonomické. Tím, že maximalizujeme efektivitu, a co je důležitější, uživatelský komfort a bezpečnost, usnadňuje ergonomie život mnoha lidem. Pokud dnes mluvíme o ergonomii, už se netýká jen prevence zdravotních problémů. Stala se spíše otázkou soustředění člověka na plnění jeho pracovních úkolů.