V tomto článku projdeme celou škálou témat spojených s whistleblowingem – od jeho definice, přes právní rámec, až po praktické rady pro jeho implementaci v organizaci. Naše cíle jsou dvojí: za prvé, pomoci zaměstnavatelům porozumět jejich povinnostem a nejlepším postupům pro podporu whistleblowingu, a za druhé, vyzbrojit zaměstnance potřebnými informacemi, aby mohli bezpečně a efektivně hlásit jakékoliv obavy.

Obsah článku

V dnešní době se whistleblowing, neboli proces upozorňování na neetické nebo nelegální aktivity v organizacích, stává stále významnějším tématem. Hraje klíčovou roli ve vytváření transparentního a etického pracovního prostředí, kde zaměstnanci mohou bez obav upozornit na jakékoliv protiprávní jednání. Důležitost této praxe je podtržena nedávnými zákony a směrnicemi, jak na úrovni EU, tak v České republice, které zdůrazňují potřebu ochrany whistleblowerů před možnými odvetnými opatřeními.

Co je whistleblowing

Whistleblowing, často označovaný jako „ochrana oznamovatelů protiprávního jednání“, je akt, kdy zaměstnanec nebo jiná osoba v organizaci upozorňuje na neetické, nezákonné nebo nebezpečné aktivity. Jedná se o zásadní mechanismus, který umožňuje jednotlivcům bezpečně a zodpovědně nahlásit podezření na porušování zákonů nebo interních směrnic, aniž by jim hrozilo odvetné jednání nebo jiné negativní důsledky.

Přínosy whistleblowingu

Podpora etiky a transparentnosti: whistleblowing pomáhá udržovat vysoké etické standardy a transparentnost v organizacích. Umožňuje odhalit a řešit problémy, které by jinak mohly zůstat skryty.
Prevence a ochrana: představuje důležitý nástroj pro prevenci korupce, podvodů a jiných nezákonných aktivit. whistleblowing slouží jako forma ochrany veřejného zájmu, ale také zájmu samotné organizace.
Zákonná ochrana: v mnoha zemích, včetně České republiky a států EU, byly přijaty zákony, které chrání whistleblowery před odvetou a diskriminací a podporují bezpečné a efektivní nahlášení nesrovnalostí.

Kdo je whistleblower?

Whistleblower, neboli oznamovatel, je osoba, která upozorňuje na neetické, nelegální, podvodné nebo nebezpečné aktivity a jiné protiprávní jednání (např. korupce) uvnitř organizace.

Jeho role je klíčová pro odhalení a řešení problémů, které by jinak mohly zůstat skryté. Jeho úlohou je chránit veřejný zájem tím, že odhaluje informace, které by mohly představovat hrozbu pro společnost, životní prostředí nebo veřejné finance.

Whistlebloweři mají právo na ochranu před odvetou a jsou chráněni zákony, aby mohli své informace sdílet bez strachu z negativních důsledků. Jejich povinností je zajistit, aby obvinění bylo podáno zodpovědně a na základě důkazů.

Whistleblowing v Českém a Evropském kontextu

V České republice i v rámci EU byly zavedeny právní předpisy, které kladou důraz na ochranu oznamovatelů. Tyto zákony vymezují postupy a mechanismy, jak bezpečně a anonymně nahlásit nesrovnalosti, a zároveň garantují ochranu před odvetnými akcemi.

  • Evropská Legislativa: EU přijala směrnice, které zavazují členské státy k zavedení účinných systémů ochrany whistleblowerů. Tyto směrnice zdůrazňují význam whistleblowingu pro ochranu práv a svobod jednotlivců a pro podporu právního státu.

Whistleblowing je tedy klíčovým nástrojem pro podporu integrity, transparentnosti a zodpovědnosti v organizacích. Jeho význam a nutnost jsou stále více uznávány na globální úrovni, což se odráží ve stále rostoucím množství legislativy zaměřené na ochranu a podporu oznamovatelů.

Role a povinnosti subjektů – zaměstnavatelů

Někteří zaměstnavatelé v České republice jsou podle zákona o whistleblowingu (Zákon č. 171/2023 Sb. o ochraně oznamovatelů) povinni implementovat tzv. vnitřní oznamovací systém. Tato povinnost se vztahuje na:

  • všechny zaměstnavatele s 50 a více zaměstnanci,
  • veřejné zadavatele (s výjimkou obcí do 10 000 obyvatel),
  • orgány veřejné moci,
  • některé specifické subjekty definované dalšími zákony.

Zákon o whistleblowingu zavádí povinnosti jako jsou zajištění oznamovacího systému, zřízení komunikačních kanálů pro oznamování protiprávních jednání a stanovení příslušné osoby odpovědné za vyřizování těchto oznámení​​. Povinné subjekty musí zajistit anonymitu whistleblowera. Anonymní oznámení je závislé na systému ochrany zavedeném zaměstnavatelem.

1. Zajistit systém ochrany oznamovatelů

  • Vnitřní oznamovací systém slouží k bezpečnému podávání a přijímání oznámení o nelegálních nebo neetických praktikách uvnitř společnosti. Musí umožňovat jak ústní, tak písemný způsob oznámení, včetně možnosti osobního oznámení.
  • Komunikační kanály použitím bezpečných a šifrovaných systémů, např. prostřednictvím regulačních orgánů nebo specializovaných agentur.
  • Zaměstnavatelé jsou povinni zajistit, aby systém byl přístupný, efektivní, zaručoval anonymitu a chránil oznamovatele před odvetou.

2. Zajistit odpovědnou osobu

  • Určení odpovědné osoby je další povinností, která znamená určení fyzické osoby, která bude mít systém na starost. Tato osoba bude odpovědná za přijímání a řešení oznámení, ochranu identity oznamovatele a vedení zákonné evidence.
  • Školení odpovědné osoby – osoba by měla být vybavena nejen právními a odbornými znalostmi, ale také by měla absolvovat školení v oblasti psychologie a komunikace, aby efektivně zvládala práci s oznámeními a případné náročné situace.

3. Zajistit anonymitu whistleblowerů

  • Anonymita a ochrana znamená chránit identitu oznamovatele a zajistit, aby vůči němu nebyla provedena jakákoliv odveta, jako například propuštění ze zaměstnání nebo snížení mzdy.
  • Anonymní oznámení je zaměstnavatel povinen zajistit bez odhalení identity whistleblowera. Pokud identita whistleblowera vyjde najevo, je povinen ho chránit.

4. Uhradit sankce v případě porušení povinností

  • Pokuty za porušení povinností se mohou vyšplhat až do výše 1 milionu Kč. To se týká nedodržení požadavků na vnitřní oznamovací systém, neurčení příslušné osoby, nebo pokud dojde k odvetným opatřením vůči whistleblowerovi.
  • Odpovědnost příslušné osoby může být také potrestána a to pokutou až do výše 100 000 Kč za nesplnění svých povinností, například pokud neochrání identitu oznamovatele.

 

Význam školení o whistleblowingu

Poskytování školení o whistleblowingu je pro zaměstnance klíčové. Taková školení nejen zvyšují povědomí o důležitosti hlášení neetického chování a protiprávního jednání, ale také posilují firemní kulturu transparentnosti a integritu. Zaměstnanci, kteří jsou vzděláváni v této oblasti, lépe rozumí svým právům a povinnostem, a cítí se více podporováni a chráněni, pokud se rozhodnou jednat.

Pro tyto účely je k dispozici online školení o whistleblowingu – kurz pro ochranu oznamovatelů protiprávního jednání, které poskytuje komplexní přehled o legislativě, postupech a nejlepších praktikách v této oblasti. Toto školení je určeno jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance, kteří chtějí rozvíjet své znalosti a schopnosti v této stále důležitější oblasti.

Jak postupovat při přijetí oznámení?

  1. Zacházení s oznámeními: Po přijetí oznámení je důležité rychle a efektivně reagovat, zajišťovat ochranu identity oznamovatele a řešit případné porušení pravidel či zákonů.
  2. Interní šetření: Příslušná osoba nebo tým provádí interní šetření oznámení, přičemž je důležité dodržovat zásady důvěrnosti a spravedlnosti.
  3. Podpora kultury otevřenosti: Je klíčové vytvořit v organizaci kulturu, ve které se zaměstnanci necítí ohroženi při podávání oznámení a mají důvěru ve vnitřní oznamovací systém.
  4. Pokuty: Porušení zákona může vést k vysokým pokutám, jak pro organizace, které nezavedou řádný systém, tak pro jednotlivce, kteří poruší své povinnosti nebo se dopustí odvetných opatření vůči oznamovateli.
  5. Implementace směrnice EU: Zákon o ochraně oznamovatelů je součástí snahy o implementaci směrnice EU o ochraně osob oznamujících protiprávní jednání.

 

Práva a ochrana oznamovatelů

Oznamovatelé, neboli whistlebloweři, mají v České republice základní práva, která jsou stanovena zákonem o ochraně oznamovatelů, účinným od 1. srpna 2023. Tato práva zahrnují:

  • Ochrana před odvetnými opatřeními: Zákon zakazuje jakákoliv odvetné opatření vůči oznamovatelům, například šikana, mzdové postihy nebo jednání vedoucí ke skončení pracovního poměru. V případě, že dojde k nezákonným odvetným opatřením, má právo na nápravu a možnost požadovat náhradu škody.
  • Podání oznámení skrze vnitřní oznamovací systém: whistleblower má právo na anonymní podání oznámení, které chrání osobní údaje oznamovatele. Anonymní oznámení pomáhá snížit obavy z možných odvetných opatření a podporuje v odhalování neetických nebo nelegálních praktik.
  • Přístup k informacím: oznamovatel má právo na přístup k informacím o postupu zpracování jeho oznámení, ale také na ochranu jeho osobních údajů.

Oznámení o protiprávním jednání

Oznámení musí obsahovat informace o potenciálním protiprávním jednání, které spadá do širokého spektra kategorií, např. trestných činů, přestupků s pokutami nad 100 000 Kč, porušení zákona o ochraně oznamovatelů nebo jiných předpisů EU v různých oblastech, jako jsou finanční služby, ochrana spotřebitele, životního prostředí a mnoho dalších.

Oznámení může, ale nemusí obsahovat osobní údaje oznamovatele. Tento prvek umožňuje oznamovatelům zůstat anonymními, pokud si nepřejí být identifikováni. Dále zákon specifikuje, co vše se považuje za práci nebo obdobnou činnost v rámci ochrany oznamovatelů, rozšiřuje tuto definici na široké spektrum pracovních a profesních činností.

Více se dočtete v § 2 zákona č. 171/2023 Sb. o ochraně oznamovatelů.

Co se nepovažuje za oznámení

V rámci zákona, který upravuje whistleblowing, jsou jasně definovány situace, ve kterých se určité informace a jednání nepovažují za porušení smluvních či zákonných povinností, a tím pádem ani za oznámení v klasickém smyslu tohoto pojmu. Tento přístup je zásadní pro ochranu osob, které se rozhodnou upozornit na nezákonné nebo neetické praktiky, a zároveň respektuje nutnost ochrany určitých typů informací, které jsou nezbytné pro udržení bezpečnosti, spravedlnosti a zdraví.

Výjimky z porušení povinnosti

Zákon umožňuje oznamovatelům, aby bez obavy z porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost oznámí-li protiprávní jednání, pokud měli oprávněné důvody se domnívat, že oznámení bylo nezbytné. To znamená, že oznámení nemůže být považováno za porušení bankovního tajemství, smluvní povinnosti zachovávat mlčenlivost, daňového tajemství, ani jiných obdobných povinností. Avšak, zákon specifikuje výjimky, kde povinnost mlčenlivosti zůstává nedotčena, zejména:

  • Ochrana utajovaných informací a informací, jejichž vyzrazení by mohlo ohrozit trestní nebo krizové řízení.
  • Povinnost mlčenlivosti u profesí jako notáři, státní zástupci, advokáti, soudní exekutoři, soudci a jejich asistenti a zaměstnanci, a to i při poskytování právní pomoci nebo zdravotních služeb.

Vyloučení určitých informací z oznámení

Dále zákon stanoví, že část oznámení, která by obsahovala informace ohrožující bezpečnostní zájmy České republiky, činnost zpravodajských služeb, nebo porušení zpovědního tajemství, se nepovažuje za oznámení. To zahrnuje informace s potenciálním dopadem na suverenitu, bezpečnost a obranyschopnost České republiky nebo mezinárodní závazky v oblasti obrany.

    Co jsou odvetná opatření

    Odvetná opatření představují jedno z klíčových témat v kontextu whistleblowingové legislativy, která se zaměřuje na ochranu oznamovatelů proti negativním důsledkům, jež by mohly vyplývat z jejich rozhodnutí oznámit protiprávní nebo neetické praktiky. Tyto opatření mohou mít mnoho forem a mohou zasahovat do profesního i osobního života oznamovatele, což vyvolává potřebu jejich důkladné regulace a sankcionování.

    Odvetným opatřením se rozumí jakékoli jednání nebo opomenutí, které je vyvoláno učiněním oznámení a které může oznamovateli nebo osobě blízké způsobit újmu. Tato opatření zahrnují širokou škálu negativních akcí, včetně:

    • Rozvázání nebo neprodloužení pracovního poměru,
    • Zproštění výkonu služby nebo skončení služebního poměru,
    • Zrušení právního vztahu na základě dohody o provedení práce,
    • Odvolání z vedoucích pozic,
    • Uložení kárného opatření nebo kázeňského trestu,
    • Snížení mzdy, platu nebo odměny,
    • Vyžadování lékařského posudku,
    • Výpověď nebo odstoupení od smlouvy,
    • Zásah do práva na ochranu osobnosti a další.

    Více se dočtete v § 4 zákona č. 171/2023 Sb. o ochraně oznamovatelů.

      Ochrana proti odvetným opatřením

      Zákon jasně stanoví, že oznamovatel ani osoby mu blízké, ani osoby, které oznamovateli
      poskytly pomoc nebo jsou s ním v profesním vztahu, nesmí být vystaveny odvetným opatřením. Tato ochrana se vztahuje také na právnické osoby, s nimiž má oznamovatel určité vazby, a dokonce na svěřenské fondy, kde oznamovatel nebo jeho právnická osoba hrají klíčovou roli.

      Zákon navíc poskytuje ochranu od okamžiku, kdy totožnost oznamovatele vyjde najevo, a to i v případech, kdy bylo oznámení učiněno anonymně. Tím se zajišťuje, že oznamovatelé a osoby jim blízké jsou chráněni proti možným represím jak ze strany zaměstnavatele, tak i ostatních osob, které by mohly mít zájem na potrestání oznamovatele za jeho čin.

      Úmyslné podání nepravdivého oznámení

      Za úmyslné podání nepravdivého oznámení mohou být oznamovatelům (whistleblowerům) uloženy sankce, včetně právních následků podle obecného trestního nebo občanského práva.

      • Pokuta až 50.000 Kč pro fyzické osoby: Podání vědomě nepravdivého oznámení je kvalifikováno jako přestupek, za který může být fyzické osobě uložena pokuta až do výše 50 tisíc korun.
      • Ztráta ochrany oznamovatele: Zákon o ochraně oznamovatelů typicky poskytuje ochranu osobám, které upozorní na protiprávní jednání v dobré víře. Pokud je však oznámení podáno vědomě nepravdivě, oznamovatel může ztratir ochranu, kterou zákon poskytuje.
      • Právní odpovědnost: V občanském právu může jít o základ pro žalobu o náhradu škody způsobené nepravdivým obviněním. V trestním právu může být takové jednání kvalifikováno jako pomluva, křivé obvinění nebo jiný trestný čin.