U příležitosti světového dne vzpomínek obětí pracovních úrazů a nemocí z povolání připravila Českomoravská konfederace odborových svazů řadu prohlášení, ve kterých vyzývá k častějším preventivním kontrolám na pracovištích a k úpravě legislativy BOZP za účelem jasného specifikování povinností zaměstnavatelů chránit své zaměstnance před chronickými bolestmi zad a kloubů způsobených pracovní činností. Ač mohou tato volání vypadat na první pohled jako rozumné požadavky naší největší odborové organizace, nejedná se z našeho pohledu o opatření, která by mohla reálně zlepšit některé negativní jevy, které se u nás objevují v souvislosti s pravidly a řízením rizik BOZP.

Častější kontroly neznamená méně nehod

Kontrola na pracovišti, mající za účel zkontrolovat reálný stav eliminace a řízení rizik BOZP, bývá nejčastěji řešena prostřednictvím Státního úřadu inspekce práce, popř. Inspekce životního prostředí, Hasičské záchranné služby a dalších dílčích dozorových státních orgánů. Tyto kontroly ovšem slouží pouze k zajištění toho, jestli daná společnost dodržuje zákonné minimum, co se BOZP týká a vede si o této skutečnosti dostatečné záznamy.

Skutečná hloubková kontrola procesů, která by ukázala na rezervy buď v řízení či realizaci zásad BOZP v dané firmě, nastává až v momentě, kdy se některá společnost přihlásí do některého z akčních programů či certifikačního řízení. Proto bychom z našeho pohledu preferovali než zpřísnění kontrol spíše zavedení nižších stupňů certifikace a akčních programů pro malé a střední firmy. Požadavky aktuálně běžících programů jsou určeny spíše pro velké firmy a jejich splnění vyžaduje ve většině případů existenci samostatné sekce BOZP v rámci dané společnosti.

Nižší stupně certifikace by mohly ale významnou měrou přispět ke kultivaci celého našeho pracovního trhu, a to včetně otázek bezpečnosti a kvality práce. Zvětšování např. výše pokut za nedodržení zákona či právě zvyšování četnosti kontrol spíše požene majitele firem k obcházení nutnosti zajištění BOZP v rámci zakázek, tedy k subdodavatelským kontraktům či najímají OSVČ, kteří mají veškerou otázku BOZP ve vlastní gesci a situace se v rámci kvality zajištění BOZP bude nadále zhoršovat, jelikož si firmy sami o sobě nevytvoří návyky na systematické a dlouhodobé řešení BOZP, ale spíše se soustředí na obcházení zodpovědnosti a snaze vyhýbat se kontrolám než samotným rizikům pro BOZP. Iniciativu v zakládání těchto certifikací či vyhlašování motivačních programů mohou samozřejmě převzít odborové organizace, které by měly samy o sobě fungovat jako garanti uskutečňování politiky BOZP na pracovišti a podporovat své členy při jejich úsilí o zlepšování stavu BOZP na jejich úsecích.

Dostatečnost legislativy prevence úrazů

Současný stav legislativy BOZP vede v zásadě ke dvěma jevům v rámci firemních kultur BOZP, a to konkrétně buď k najímání externích firem specializujících se na otázku BOZP, nebo k vytváření specializovaných oddělení BOZP, pokud k tomu má daná firma dostatečné kapacity. Dnes již není příliš obvyklé, aby si menší či část středně velkých firem řešila BOZP vlastními silami a spíše tak volí taktiku jakéhosi splnění některých povinností a doufání, že právě jim se hloubková kontrola úřadu vyhne.

V takové situaci by požadavek odborů na zpřísnění legislativy celou situaci ještě zhoršil, jelikož by si konfederací zmíněná opatření na zákonnou ochranu zaměstnanců před onemocněním pohybového aparátu vyžádala velmi složité prováděcí předpisy. Současná úprava zákonů ponechává dostatečný prostor pro zaměstnavatele, aby měli šanci přizpůsobit metodiku řízení rizik bezpečnosti práce konkrétní situaci jejich oboru. Většina velkých společností, které mají vlastní personál na manipulaci s břemeny, již většinou využívá poměrně podrobné metodiky výcviku zaměstnanců, kde jsou jim vštěpovány správné techniky manipulace s nákladem a navíc bývají tito zaměstnance pravidelně vyhodnocování. Jiná otázka ovšem nastává u malých a středních podniků, kde je ovšem realizační prostor spíše než pro zákonodárce pro samotné odborové organizace.

Posílená role odborů při řešení problematiky BOZP

Některé legislativní úpravy jednotlivých nařízení souvisejících s bezpečností práce nově zařadily odborové organizace jako garanty plnění některých nařízení, ať už formou poskytování posudků či kontrasignace některých dokumentů (např. ohlášení pracovního úrazu), čímž dávají tvůrci zákonů jasně najevo, že zaměstnavatelé a jejich profesní svazy jsou součástí řešení komplexní problematiky BOZP. Z tohoto titulu by mělo dojít k přehodnocení role odborových organizací při spoluvytváření bezpečnějšího prostředí ve firmách a to se může týkat i školení skladníků či jiných pracovníků, jejichž úkolem je manipulace s břemeny. V zahraničí je celkem běžné, že odborové organizace pořádají nejrůznější semináře či vydávají metodické příručky k jednotlivým činnostem, proto apelujeme na podobný způsob angažování odborových organizací i v našich zemích. Taková spoluúčast na tvorbě bezpečnějších zázemí pro naše zaměstnance bude mít totiž výrazně lepší efekt než všemožné doplňování či rozšiřování už tak velmi nepřehledné legislativy.