Úprava pracovnělékařských služeb po novele právních předpisů. 1. část - novela zákona o specifických zdravotních službách

Zařazeno do rubriky Pracovněprávní problematika

Úprava pracovnělékařských služeb po novele právních předpisů

Dne 1. 11.2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, provedená zákonem č. 202/2017 Sb. V návaznosti na provedené změny v zákoně a doprovodných novelách některých zákonů, jichž se problematika posudkové péče a pracovnělékařských služeb dotýká (zejména zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a zákoník práce), byly provedeny i úpravy v prováděcím právním předpise, tj. ve vyhlášce č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). Novela vyhlášky č. 79/2013 Sb. byla provedena vyhláškou č. 436/2017 Sb., která nabyla účinnosti dne 15. 12. 2017, kdy byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.

Zákonem č. 202/2017 Sb. se, mimo jiné v zákoně uvedené specifické služby, upravují také ustanovení týkající se posudkové péče a lékařských posudků, pracovnělékařských služeb a posuzování nemocí z povolání. Podrobnosti jednotlivých skutečností v posudkové péči a pracovnělékařských službách vymezených zákonem jsou upraveny novelou vyhlášky č. 79/2013 Sb.

Cílem provedených úprav v uvedených právních předpisech bylo odstranit aplikační problémy v praxi a splnit závěry projektu „Spolupráce zaměstnavatelů a zaměstnanců v oblasti aplikace nové právní úpravy pracovnělékařských služeb" zpracovaným Asociací samostatných odborů a Svazem průmyslu a dopravy. Závěry projektu byly projednány a vládou ČR přijaty na 120. Plenární schůzi Rady hospodářské a sociální dohody ČR dne 27. 7. 2015. Všechny relevantní požadavky vyplývající ze závěru projektu byly do novel těchto právních předpisů zapracovány.

Novela zákona o specifických zdravotních službách

Novela zákona o specifických zdravotních službách a jeho prováděcí vyhlášky přináší v oblasti posudkové péče a pracovnělékařských služeb celou řadu změn, od drobných změn, kdy se například změnou formulace nebo doplněním upřesňuje stávající text některých ustanovení, až po změny zásadní, které by měly přispět ke zjednodušení postupů při posuzování zdravotní způsobilosti k práci, službě a dalším činnostem, vydávání lékařských posudků a poskytování pracovnělékařských služeb. Rovněž by měly vést i ke snižování administrativní a ekonomické zátěže pro posuzované osoby, zaměstnance a osoby ucházející se o zaměstnání a zaměstnavatele a rovněž pro poskytovatele zdravotních služeb.

Výpis ze zdravotnické dokumentace

První upravená oblast se týká výpisů ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele zdravotních služeb. V zákoně se nově stanoví lhůta 10 pracovních dnů pro vypracování a vydání výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícím poskytovatelem a lhůta 90 dnů od vydání výpisu pro jeho uplatnění posuzovanou osobou. Jsou to lhůty shodné se lhůtami vztahujícími se k vydání a uplatnění lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci.

Registrujícímu poskytovateli se umožňuje výpis ze zdravotnické dokumentace nahradit potvrzením o tom, že u posuzované osoby nedošlo od poslední lékařské prohlídky ke změně zdravotního stavu. Potvrzení tak osvědčuje předchozí výpis ze zdravotnické dokumentace. Důvody, kdy není třeba výpis vyžadovat, jsou uvedeny v novelizované vyhlášce. Výpis není třeba vyžadovat u výstupní pracovnělékařské prohlídky, kdy se neposuzuje zdravotní způsobilost k další práci, ale zaznamenává se pouze aktuálně zjištěný zdravotní stav. Dále se výpis nevyžaduje u některých mimořádných prohlídek, například pokud od vydání posledního lékařského posudku uplynula doba kratší než 6 měsíců. Posuzujícímu lékaři je však zákonem dána možnost výpis si vyžádat i v těchto případech. Kromě výpisu může posuzující lékař také při prohlídce vycházet z lékařské zprávy ošetřujícího lékaře, který ukončil dočasnou pracovní neschopnost, pokud mu ji ošetřující lékař poskytne. Výpis musí být vždy vyžádán k pracovnělékařské prohlídce vstupní, periodické a mimořádné, pokud byla při pracovnělékařské prohlídce zjištěna změna zdravotního stavu, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší než je lhůta pro provedení periodické prohlídky nebo byl výkon práce přerušen na dobu delší než 6 měsíců z jiných důvodů než zdravotních a též v případech kdy o mimořádnou prohlídku požádá zaměstnavatel z vlastního podnětu nebo z podnětu zaměstnance při podezření na změnu zdravotní způsobilosti k práci.

Vyhláška pak stanoví, že pokud má poskytovatel pracovnělékařských služeb ve své dokumentaci kompletní výpis ze zdravotnické dokumentace posuzované osoby a v žádosti o výpis je tato skutečnost uvedena, obsah výpisu lze omezit jen na údaje za období od provedení předchozí pracovnělékařské prohlídky. Stanoví se také postup posuzujícího lékaře pro případy, kdy není možné získat výpis ze zdravotnické dokumentace posuzované osoby.

K získání potřebných informací o zdravotním stavu a ke zjištění, zda se u posuzované osoby vyskytují nemoci, stavy nebo vady, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci, je nutné provést podrobnější vyšetření, než by bylo nezbytné provést, pokud by měl posuzující lékař výpis k dispozici. Pokud posuzovaná osoba nemá registrujícího poskytovatele (praktického lékaře), protože právní předpisy povinnost mít svého registrujícího poskytovatele zdravotních služeb nestanoví, zaznamená se tato skutečnost do zdravotnické dokumentace posuzované osoby. Je pak nezbytné, aby posuzující lékař provedl nebo zajistil provedení všech odborných vyšetření nezbytných pro objektivní posouzení zdravotní způsobilosti k práci za účelem vyloučení nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci.

Lékařské posudky

Další upravovaná oblast se týká vydávání lékařských posudků, a to zejména upravených posudkových závěrů a prodloužení lhůt pro vydání některých lékařských posudků nebo podání návrhu na přezkoumání těchto posudků. Nově se stanoví, že posudkový závěr o tom, že posuzovaná osoba je zdravotně nezpůsobilá lze užít pouze v případě vstupní pracovnělékařské prohlídky.

V případě periodické a mimořádné prohlídky se musí, s ohledem na terminologii uvedenou v zákoníku práce, použít posudkový závěr, že posuzovaná osoba pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci, čímž je založen důvod k výpovědi podle § 52 písm. d) nebo převedení na jinou práci podle § 41 písm. b) zákoníku práce. Doplňuje se také definice dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti, která se opírá o postupy podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Při dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti k výkonu dosavadní práce se musí jednat o stabilizovaný zdravotní stav, který trvá déle než 180 dnů nebo je předpoklad, že bude trvat déle než 180 dnů.

Ve vazbě na zákoník práce a v souvislosti s judikátem Nejvyššího soudu je do zákona doplněn lékařský posudek, kterým se určí, zda příčinou dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti k práci je pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí. V praxi je často nereálné, aby byla v posudku o zdravotní způsobilosti k práci současně uvedena i příčina dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti, proto bude nutné většinou vydat posudky dva. První o dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti k dosavadní práci a druhý, po získání potřebných dokladů - odborných vyšetření, posudku o uznání nebo neuznání nemoci z povolání nebo ohrožení touto nemocí, případně dalších podkladů ke stanovení příčiny dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti k dosavadní práci. Na základě druhého posudku vzniká zaměstnanci nárok na sociální dávku podle § 67 odst. 2 zákoníku práce. Právní úprava nebrání tomu, aby v případě, kdy je to účelné a možné s ohledem na dostatek podkladů, byl vydán jen jeden lékařský posudek se závěrem o dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti k dosavadní práci a současně se stanovením příčiny. Pro vydání tohoto posudku poskytovatelem pracovnělékařských služeb a předání případného návrhu na jeho přezkoumání správnímu orgánu, pokud sám poskytovatel nevyhoví návrhu na přezkoumání posudku v plném rozsahu, se stanoví lhůta 45 pracovních dnů. Shodné lhůty jsou nově stanoveny poskytovatelům pracovnělékařských služeb pro vydání a předání správnímu orgánu návrhu na přezkoumání lékařských posudků vztahujících se k nemoci z povolání nebo ohrožení touto nemocí. Lhůta 10 pracovních dnů pro vydání lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci, pro podání návrhu na jeho přezkoumání a předání návrhu příslušnému správnímu orgánu zůstává beze změn. Stejně tak stále platí, že lhůty do obdržení posledního potřebného podkladu k vydání lékařského posudku neběží.

V zákoně se výslovně zakotvuje možnost vzdát se práva na přezkoumání lékařského posudku posuzovanou osobou i oprávněnou osobou - zaměstnavatelem, což předchozí právní úprava neumožňovala. Právní účinky lékařského posudku nastávají dnem následujícím po dni, kdy se práva na přezkoumání vzdala druhá osoba. Vzdát se práva na přezkoumání se lze písemně i ústně. Díky možnosti vzdát se práva na přezkoumání se může urychlit nástup do zaměstnání pro osoby ucházející se o zaměstnání, protože nebude nutné čekat 10 pracovních dnů, tedy do doby uplynutí lhůty pro podání návrhu na přezkoumání, jak tomu bylo dosud.

Informace o možnosti vzdát se práva na přezkoumání musí být doplněna do poučení o možnosti podat návrh na přezkoumání lékařského posudku, které je v souladu se zákonem povinnou náležitostí každého lékařského posudku. Ostatní náležitosti lékařského posudku jsou pak stanoveny podzákonnými předpisy, tj. vyhláškou o zdravotnické dokumentaci, vyhláškou o pracovnělékařských službách, případně dalšími právními předpisy (například posuzování zdravotní způsobilosti řidičů, obsluhy drážních vozidel atd.).

Novelou zákona se také upřesnil postup při podání žádosti o prominutí zmeškání lhůty pro podání návrhu na přezkoumání lékařského posudku. Požádat o prominutí zmeškání lhůty lze do 10 pracovních dnů ode dne, kdy pominul závažný důvod, který bránil osobě návrh na přezkoumání podat v zákonem stanovené lhůtě. Zmeškání lhůty však nelze prominout, pokud ode dne, kdy měl být návrh na přezkoumání podán, už uplynulo 60 dnů. Lhůty pro uplatnění lékařského posudku, tj. 90 dní od dne jeho vydání, případně 10 pracovních dnů po obdržení potvrzeného posudku přezkoumávaného správním orgánem, nejsou tímto postupem dotčeny. V případě prominutí nebo neprominutí zmeškání lhůty, musí být o této skutečnosti a rovněž o důvodech prominutí nebo neprominutí lhůty, informována osoba, která návrh na přezkoumání podala, a osoba, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva a povinnosti.

Podle dosavadní úpravy platilo, že pokud se posuzovaná osoba odmítne podrobit lékařské prohlídce nebo vyšetření, nevydá se lékařský posudek a na tuto osobu se pohlíží jako na osobu zdravotně nezpůsobilou. Nově se doplňuje, že se stejně postupuje i v případě, že se posuzovaná osoba ze závažných důvodů nepodrobí lékařské prohlídce ve stanoveném termínu. Při podezření na změnu zdravotní způsobilosti je nutné provést lékařskou prohlídku včetně odborných vyšetření co nejdříve, proto musí být stanovený termín prohlídky nebo vyšetření pro posuzovanou osobu závazný. V případě nesplnění této povinnosti posuzovanou osobou musí být o tom písemně informována oprávněná osoba, tedy i zaměstnavatel. V případě periodické prohlídky, ke které byl k posouzení zdravotní způsobilosti k práci vyslán zaměstnanec v 90 dnech před skončením platnosti předchozího lékařského posudku, a ve stanoveném termínu prohlídku neabsolvoval, se zaměstnanec považuje za zdravotně nezpůsobilého až tehdy, když skončí platnost předchozího lékařského posudku. Ve vztahu k právním účinkům lékařského posudku se zavádí nově v závěru o zdravotní způsobilosti s podmínkou, doplnění, zda se jedná o podmínku stanovenou v posudku poprvé nebo v posudku vydávanému pro stejný účel opakovaně. Podmínka stanovená opakovaně může spočívat v používání zdravotnického prostředku (např. brýle, kontaktní čočky, naslouchadlo apod.) nebo užívání kompenzačně upraveného zařízení (např. upravené řízení automobilu). V případě opakovaně stanovené podmínky nastávají právní účinky lékařského posudku stejně jako by se jednalo o posudek se závěrem, že je osoba zdravotně způsobilá tzn., že při dalším posuzování zdravotní způsobilosti této osoby právní účinky lékařského posudku nastávají dnem, kdy končí platnost předcházejícího posudku. Pokud bude podán návrh na přezkoumání posudku s takto stanovenou podmínkou, neuplatní se požadavek na neodkladný účinek tohoto lékařského posudku.

Další oblast změn se týká pozbytí a zachování platnosti lékařského posudku. Do ustanovení se doplnilo, že u pravidelně se opakujících prohlídek (periodických prohlídek) lékařský posudek pozbývá platnost podle lhůty stanovené pro provedení další prohlídky prováděcím právním předpisem nebo jiným právním předpisem. V návaznosti na možnost provedení prohlídky o 90 dnů dříve před koncem platnosti předchozího posudku, se upřesnilo, že předchozímu posudku končí platnost až dnem, kdy má být provedena nová prohlídka, pokud není zjištěna při prohlídce změna zdravotního stavu, která brání ve vykonávání dosavadní práce bez vážného ohrožení zdraví posuzované osoby. Důvodem pro tuto úpravu je nutnost vyhnout se postupnému zkracování periody mezi jednotlivými prohlídkami.

Vedle dosavadní úpravy, kdy posudek nepozbývá platnosti, pokud posuzovaná osoba uzavře do 3 měsíců u stejného zaměstnavatele znovu pracovněprávní vztah k výkonu stejné práce, se dále upravila možnost zachovat platnost posudku pro případy, kdy zaměstnanec agentury práce dočasně přidělený k jinému zaměstnavateli (uživateli) uzavře pracovněprávní vztah s tímto uživatelem na stejný druh práce, ke kterému byla již posouzena jeho zdravotní způsobilost. Podle dosavadní úpravy změnou identifikačních údajů zaměstnavatele pozbýval posudek platnost a musela být provedena i po krátké době nová lékařská prohlídka a vydán nový lékařský posudek. Pokud nedojde ke změně zdravotního stavu zaměstnance, bude původní posudek platit až do provedení řádné periodické prohlídky zaměstnance. Novému zaměstnavateli se však dává možnost novou vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat, pokud se tak rozhodne.

Ohlašovací povinnost lékařů

Změna v zákoně se týká i ohlašovací povinnosti lékařů. Kterýkoliv ošetřující lékař, který má důvodné podezření, že změnou zdravotního stavu pacienta došlo ke změně jeho zdravotní způsobilosti, je povinen informovat o této skutečnosti pacienta a poskytovatele příslušného k vydání lékařského posudku. Nově se doplnilo, že pokud ošetřujícímu lékaři není znám příslušný poskytovatel, musí o svém podezření informovat také osobu, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva a povinnosti, tj. i zaměstnavatele.

Posuzovaná osoba nebo osoba, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva a povinnosti má možnost, pokud se domnívá, že je posudek nesprávný, podat návrh na jeho přezkoumání. Lékařské posudky přezkoumává příslušný správní orgán, kterým je převážně krajský úřad, který poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Krajský úřad se při přezkoumání posudku musí zabývat, vedle toho, zda byl posudek vydán oprávněným poskytovatelem, také tím, zda bylo posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu provedeno lékařem příslušné odbornosti, který je k této činnosti zákonem zmocněn. V obecné posudkové péči se jedná o lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, v případě poskytování pracovnělékařských služeb se jedná také o lékaře se specializovanou nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru pracovní lékařství, stejně jako je tomu v souvislost i s uznáváním nemocí z povolání. K přezkoumání lékařského posudku si krajský úřad může vyžádat předložení smlouvy uzavřené mezi zaměstnavatelem a poskytovatelem pracovnělékařských služeb, případně smlouvy uzavřené mezi dvěma poskytovateli, pokud některou službu poskytuje jiný poskytovatel, což nově zákon umožňuje v doplněném ustanovení § 57a.

Nově se také upřesnilo, že zdravotní stav posuzované osoby musí být zjištěn úplně, v rozsahu, který je stanoven prováděcím právním předpisem nebo jinými právními předpisy (například při posuzování zdravotní způsobilosti řidičů, držitelů zbrojního průkazu apod.). A také zda bylo při ověřování podmínek vzniku nemocí z povolání postupováno v souladu s jinými právními předpisy. Tím jsou míněny zejména právní předpisy, kterými jsou /Stanoveny hygienické limity pro jednotlivé rizikové faktory, které se při práci vyskytují.

V zájmu zajištění jednotného postupu v praxi se upřesnila forma výstupu z přezkumného řízení příslušným správním orgánem. Jako nevhodnější forma bylo zvoleno „rozhodnutí". Podstatná je také úprava ustanovení, která stanoví, že proti rozhodnutí správního orgánu se nelze odvolat, je to tedy rozhodnutí konečné. Na postupy správního orgánu při přezkoumání lékařského posudku a vydání rozhodnutí se vztahují ustanovení správního řádu.

Posuzování zdravotní způsobilosti

Drobné upřesňující změny byly provedeny také v části posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání, k tělesné výchově a sportu. Jedná se především o upřesnění poskytovatelů oprávněných vydávat lékařské posudky a upřesnění specializace posuzujících lékařů. Podstatné změny v této části zákona byly provedeny již novelou školského zákona v roce 2015.

Pracovnělékařské služby

V části pracovnělékařských služeb se upřesnilo, že součástí pracovnělékařských služeb jsou pracovnělékařské prohlídky, které jsou preventivními prohlídkami, které byly takto dříve označovány v zákoníku práce. V praxi byly tyto prohlídky někdy zaměňovány s preventivními prohlídkami, které vyplývají ze zákona o zdravotních službách a jsou, na rozdíl od prohlídek pracovnělékařských, které hradí zaměstnavatel, hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.

Podstatná úprava byla provedena v § 54 zákona. Od 1. 11. 2017 platí, že v případě, že jsou u zaměstnavatele vykonávány práce kategorie první, jejichž součástí není činnost, pro jejíž výkon jsou stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti prováděcím právním předpisem (vyhláška č. 79/2013 Sb.) nebo jinými právními předpisy, zaměstnavatel může vysílat zaměstnance vykonávající takovou práci na prohlídku k jejich registrujícím poskytovatelům. V tom případě nemusí být další pracovnělékařské služby pro tato pracoviště, tj. dohled na pracovištích a poskytování poradenství, zaměstnavatelem smluvně zajištěny povinně vždy, ale jen pokud je to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců. Dohled na pracovišti může být v těchto případech zajištěn i jednorázově na základě smlouvy s poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Důvodem, kdy je nutné smlouvou zajistit dohled na pracovišti, mohou být například časté dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanců, fluktuace zaměstnanců, výskyt nemocí z povolání nebo pracovních úrazů apod., kdy tyto okolnosti mohou svědčit o tom, že podmínky na pracovišti nejsou vyhovující.

Dále se doplnilo nové ustanovení, kterým se stanoví, že pokud provádí na základě žádosti zaměstnavatele lékařské prohlídky zaměstnanců nebo osob ucházejících se o zaměstnání jejich registrující poskytovatel, považuje se, s ohledem na terminologii zákoníku práce v § 103, za poskytovatele pracovnělékařských služeb. Registrující poskytovatel je povinen na základě žádosti zaměstnavatele pracovnělékařskou prohlídku provést, posoudit zdravotní způsobilost k práci a vydat lékařský posudek. Ostatní povinnosti, které jsou stanoveny pro smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb v § 57 zákona se však na něj, s výjimkou povinnosti dát podnět zaměstnavateli k provedení mimořádné prohlídky, zjistí-li změnu zdravotního stavu posuzované osoby, která by měla za následek změnu zdravotní způsobilosti, nevztahují. Registrujícím poskytovatelem je v tomto ustanovení míněn i poskytovatel v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, kterému vyplývá posudková činnost z § 42 odst. 2 zákona, bude-li posuzovat zdravotní způsobilost k dohodám o pracovní činnosti nebo dohodám o práci (krátkodobým „brigádám") žáků nebo studentů.

Do zákona se rovněž doplnila dosud chybějící úprava zajišťování pracovnělékařských služeb pro zaměstnance agentury práce. Agenturám práce se umožňuje, aby mohly mimo své smluvní poskytovatele, se kterými mají uzavřenou písemnou smlouvu, nebo registrující poskytovatele, pokud zaměstnanci vykonávají práce v kategorii první, vysílat zaměstnance k provedení lékařské prohlídky za účelem posouzení zdravotní způsobilosti k práci i k poskytovateli uživatele, ke kterému dočasně přidělují své zaměstnance, a to bez ohledu na to, zda s ním sami uzavřeli smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb. Podmínky poskytování pracovnělékařských služeb pro zaměstnance agentury práce na pracovištích uživatele, včetně způsobu provádění dohledu na pracovištích uživatele, musí být ošetřeny ve smlouvě mezi těmito subjekty. Dohled na pracovištích uživatele může agentura práce zajišťovat poskytovatelem pracovnělékařských služeb uživatele nebo svými poskytovateli pracovnělékařských služeb, kterým musí uživatel umožnit vstup na svá pracoviště.

V novele se dále rozšiřují a upřesňují povinnosti zaměstnavatelů a poskytovatelů pracovnělékařských služeb. Například je zaměstnavateli nově uložena povinnost sdělovat poskytovateli pracovnělékařských služeb údaje zjištěné při ověřování nemocí z povolání, případně pracovních úrazů, odesílat zaměstnance na mimořádnou prohlídku i tehdy, pokud o ní požádá zaměstnanec nebo obdrží podnět od poskytovatele pracovnělékařských služeb nebo od ošetřujícího lékaře. Nově je mu stanovena i povinnost vést dokumentaci o pracovnělékařských službách, která se nevztahuje ke konkrétnímu zaměstnanci, tj. záznamy z dohledu na pracovišti, poskytnutého poradenství, výsledky provedených analýz a šetření apod. Tato povinnost byla dosud stanovena jen pro poskytovatele pracovnělékařských služeb a kontrolní orgány tak neměly možnost ověřovat, zda jsou pracov-nělékařské služby zajišťovány v plném rozsahu nebo jsou poskytovány jen formálně.

Dále je zaměstnavateli stanovena povinnost informovat poskytovatele pracovnělékařských služeb o tom, že u zaměstnance, který vykonával rizikovou práci, při které byl exponován rizikovým faktorům, jejichž působením může docházet i s odstupem času ke vzniku profesionálního onemocnění, byly splněny podmínky k provádění lékařských prohlídek po skončení rizikové práce, tzn. následných prohlídek. Příslušnými rizikovými faktory jsou prachy s fibrogenním účinkem, látky karcinogenní a mutagenní, ionizující záření a některé biologické činitele. Podmínky, čímž je míněna příslušná doba expozice rizikovému faktoru, jsou stanoveny ve vyhlášce v příloze č. 2 u jednotlivých rizikových faktorů. Převážně je vyžadována délka expozice příslušnému rizikovému faktoru minimálně 5 let, pokud není stanoveno jinak.

V návaznosti na toto ustanovení se stanovuje povinnost poskytovateli pracovnělékařských služeb informovat zaměstnance při výstupní prohlídce o jeho nároku na následnou prohlídku. A dále předat pro zajištění návaznosti zdravotní péče informaci o zjištěném zdravotním stavu zaměstnance registrujícímu poskytovateli zdravotních služeb a zaměstnanci. Následnou prohlídku zaměstnanců, respektive bývalých zaměstnanců, mohou zajišťovat nebo provádět jejich registrující poskytovatelé, poskytovatelé, kterým je uděleno povolení k uznávání nemocí z povolání a v případě, že je zaměstnanec zařazen na nerizikovou práci a zůstává nadále v pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli, poskytovatelé pracovnělékařských služeb tohoto zaměstnavatele.

Mimo to jsou poskytovateli stanoveny nově i další povinnosti, mezi ně patří například povinnost zajišťovat nebo provádět odběry biologického materiálu pro stanovení hodnot biologických expozičních testů, včetně vyhodnocení výsledků a při překročení hodnot informovat o této skutečnosti orgán ochrany veřejného zdraví. Upravila se i povinnost týkající se podávání podnětu kontrolním orgánům v oblasti BOZP, v případě že zaměstnavatel nepostupuje v souladu s lékařskými posudky nebo neplní povinnosti v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Nově má být podán podnět kontrolním orgánům k provedení dozoru na pracovišti jen v případě, kdy je ohroženo zdraví zaměstnanců.

Nově se v zákoně oproti dosavadní právní úpravě zavádí možnost poskytovat zákonem vymezené pracovnělékař- ské služby i jiným poskytovatelem pracovnělékařských služeb, než je smluvní poskytovatel zaměstnavatele, a to na základě smlouvy uzavřené mezi smluvním poskytovatelem zaměstnavatele a jiným poskytovatelem pracovnělékařských služeb, ale pouze za předpokladu, že s takovým postupem zaměstnavatel souhlasí. Současně se stanovují povinné náležitosti smlouvy mezi těmito poskytovateli, kterými jsou uvedení konkrétní služby, která bude poskytována, místo poskytování služeb, způsob vzájemného předávání informací a způsob seznámení se s pracovními podmínkami a riziky na pracovišti před zahájením poskytování pracovnělékařských služeb a vždy při změně pracovních podmínek. Rovněž se stanoví, že ten poskytovatel, který bude provádět posuzování zdravotní způsobilosti k práci, bude vydávat lékařský posudek svým jménem. V případě podání návrhu na přezkoumání lékařského posudku bude příslušný k přezkoumání posudku ten správní orgán (krajský úřad), který vydal posuzujícímu poskytovateli oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Za neoprávněné vydání nebo neoprávněné přezkoumání lékařského posudku je stanovena zákonem sankce až do výše 300 000 Kč. Lze předpokládat, že možnost takového postupu přispěje ke zvýšení nabídky pracovnělékařských služeb na trhu, neboť by se mohlo zapojit více poskytovatelů v oboru všeobecné praktické lékařství k provádění pracovnělékařských prohlídek, zatímco právnické osoby jako poskytovatelé pracovnělékařských služeb se zaměstnanci různých odborností, mohou zajišťovat provádění dohledu na pracovištích a poskytování poradenství pro zaměstnavatele. Tím by mělo dojít ke zjednodušení přístupu zaměstnavatelů k těmto službám a splnění jejich zákonné povinnosti zajistit poskytování pracovnělékařských služeb pro své zaměstnance.

Lékařské prohlídky

Nově je upravena úhrada za vstupní lékařskou prohlídku. Vstupní lékařskou prohlídku si hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Pokud zaměstnavatel s osobou ucházející se o zaměstnání uzavře pracovněprávní vztah, uhradí této osobě, tedy již zaměstnanci, náklady na vstupní lékařskou prohlídku. To je v souladu s požadavky Úmluvy ILO č. 161 o závodních zdravotních službách, kterou ČR převzala do svého právního řádu a v souladu s tím, zákoník práce v § 101 deklaruje, že náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance. Zachovává se však možnost pro zaměstnavatele uhradit vstupní lékařskou prohlídku i osobě, kterou nepřijme, pokud se tak dohodnou. V případě posouzení zdravotní způsobilosti k výkonu noční práce hradí případný zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku osobě ucházející se o zaměstnání vždy. Nově se upravilo, že vstupní lékařskou prohlídku zajistí zaměstnavatel vždy před vznikem (dosud bylo před uzavřením) pracovního poměru, právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimopracovní poměr při výkonu prací rizikových nebo vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu.

Vzhledem k nejasnostem v aplikační praxi se také v zákoně upřesnilo, že lhůty k provedení lékařských prohlídek, rozsah základního a odborných vyšetření, podmínky zdravotní způsobilosti k práci nebo některým činnostem, náležitosti žádosti o provedení lékařské prohlídky, lékařského posudku a obsah pracovnělékař-ské dokumentace, která se nevztahuje ke konkrétnímu zaměstnanci, jsou stanoveny také prováděcím právním předpisem, tj. vyhláškou č. 79/2013 Sb., a je třeba podle tohoto předpisu postupovat. V návaznosti na to se rozšiřuje v zákoně i zmocňovací ustanovení k vydání prováděcího právního předpisu.

Uznávání nemocí z povolání

V části zákona týkající se posuzování a uznávání nemocí z povolání se zejména upřesnily podmínky pro výběr poskytovatelů, kterým bude uděleno povolení k uznávání nemocí z povolání, a dále se upravilo, kdy a za jakých okolností může být odejmuto toto povolení, pokud poskytovatel závažným způsobem nebo opakovaně porušil povinnost stanovenou pro uznávání nemocí z povolání.

Novela zákona o ochraně veřejného zdraví

V souvislosti se změnami v zákoně o specifických zdravotních službách byla také provedena dílčí novela zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to v návaznosti na pracovnělékařské služby, a změna zákoníku práce k upřesnění vstupních lékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k noční práci.

 

Autor článku: MUDr. Anežka Sixtová, převzato z otazkyaodpovedi.cz

Napsat komentář

Komentujete jako host.

V případě poradenství se přidejte do naší bezplatné BOZP a PO poradny | Kontakt | Publikujte s námi