Ve čtvrtek 10. 4. 2014 od 9:45 hod. jste mohli na rádiu BBC ve studiu Zet slyšet rozhovor s Martinem Šimkem ze společnosti CRDR. Pokud jste tento rozhovor propásli, přinášíme vám jeho nahrávku včetně textového přepisu. Řeč byla především o nárustu udělených pokut v roce 2012 a 2013 za nedodržování bezpečnosti práce a pracovněprávních předpisů, ale také o výši samotných pokut.

Audio nahrávka rozhovoru

 

Textový přepis rozhovoru

Redaktorka: Čím to, že stoupla částka udělených pokut o 4 miliony? Zvýšil se počet kontrol? Nebo se zvýšily částky za pokuty? Nebo skutečně stoupl počet chyb při dodržování bezpečnosti práce?

M. Šimek: Máte pravdu. Oproti roku 2012 došlo k nárůstu udělených pokut za nedodržování bezpečnosti práce a pracovněprávních předpisů. Příčinou nárůstu celkových pokut je pravděpodobně zvýšený počet kontrol z původních 6,5 tis. v roce 2012, na necelých 17tis. kontrol v minulém roce. Je tedy evidentní, že počet kontrol v tomto segmentu vzrostl téměř 3x. Nedá se však potvrdit, že by počet pochybení vzrostl, ale pouze je na chyby zaměstnavatelů lépe vidět.

Redaktorka: Ve firmách provedl úřad celkem 16 820 kontrol a udělil 991 pokut. Na jaké oblasti byly kontroly zaměřeny nejvíce? A kde dochází k nejčastějším pochybením ze strany firem? Za jaké nedostatky jsou pokuty nejvyšší?

M. Šimek: Z oficiálního vyjádření Inspektorátu práce, které máme k dispozici, vyplývá, že v segmentu bezpečnosti práce a pracovněprávních vztahů je největší chybou splnění samotného Zákoníku práce 262/2006, dále je to NV č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí a také zákon č 309/2006, což je zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jinými slovy jedná se především o porušení v prevenci rizik na pracovišti, nedostatečné pravidelné kontroly na pracovištích, chybné používání osobních ochranných pracovních pomůcek a také nedostatečně zpracovaná provozní dokumentace bezpečnosti práce.

Redaktorka: Může se tedy u menší firmy stát, že pokuta pro ni může být likvidační?

M. Šimek: Samotné pokuty slouží jako nástroj pro dodržování všech zákonných požadavků. Může se ale stát, že bude pro některé firmy likvidační. Není to ale cílem Státního inspektorátu práce, jelikož jde především o prevenci. Samotná bezpečnost práce je poměrně obsáhlá a dá hodně úsilí, aby v ní každý zaměstnavatel vyznal. Výše pokut je dána zákonem, a je čistě na samotném inspektorátu práce, jakou výši udělí. V základu se pokuty pohybují nejvýše do 500tis.Kč, ale najdou se i příklady, kdy je pokuta vyšší. Většinou za vyšší pokutou stojí negativní přístup zaměstnavatele k řádné nápravě nebo opakované pochybení z jeho strany a neochota sjednat nápravu.

Redaktorka: Z výsledků kontroly odboru bezpečnosti práce tedy vyplývá, že menší společnosti se mnohdy snaží dokumentaci bezpečnosti práce vést samy. Firma pak ale musí provádět vlastní školení zaměstnanců a vedení vlastní dokumentace. Proč? Chtějí ušetřit?

M. Šimek: Víte, ono kolikrát je štěstím, že zaměstnavatel vůbec ví, že má dokumentaci bezpečnosti práce zpracovávat. Poměrně hodně zaměstnavatelů tuší, že má své zaměstnance proškolit, ale o povinné dokumentaci kolikrát ani neví.
Ještě k Vaší otázce, proč se zaměstnavatelé snaží o vlastní výrobu dokumentace. Osobně se domnívám, že zjm. finance a jakási ochota podstoupit určité riziko, jsou tím hlavním důvodem, proč se zaměstnavatelé rozhodnou pro vlastní tvorbu dokumentace bezpečnosti práce. V praxi to obyčejně bývá tak, že vedení firmy pověří zpracováním své zaměstnance a ti pak nemají mnoho možností, jak s úkolem naložit. Výsledkem je většinou hromada papírů, kterým nikdo nerozumí, nikdo je neumí používat a proto je bezpečnost práce dost často jedna z posledních věcí, které se ve firmě řeší.

Redaktorka: Jaká je prevence před těmito riziky? Nebo přímo řešení? Existuje například online dokumentace?

M. Šimek: Osobně si myslím, že každý zaměstnanec nemá problém poslechnout si něco o rizicích, se kterými se může na pracovišti setkat. Jen je nutné pojmout to seznamování méně násilnou a řekl bych zajímavější formou. Kupříkladu může zaměstnavatel pro své zaměstnance, kteří pracují s počítačem, zajistit on-line školení. Každý zaměstnanec se tak může proškolit v klidu, z pohodlí své kanceláře a nemusí nikam dojíždět nebo se hromadně scházet. Ušetří to nejen čas zaměstnance, ale také náklady.
Obdobu online školení je online správa dokumentace bezpečnosti práce, která je čím dál více oblíbenější u zaměstnavatelů. Oni sami nebo přímo odpovědný vedoucí za bezpečnost práce ve firmě tak mají dokonalý přehled o kompletní agendě nejen na sídle, ale například i na svých pobočkách. Mohou tak řešit bezpečnost práce komplexně a ne jen dílčí formou.

Redaktorka: Pokud se firmy rozhodnou pro komplexní řešení. Na co by se měly hlavně zaměřit?

M. Šimek: Pokud se zaměstnavatel bude chtít zbavit odpovědnosti za dodržování všech zákonů a nařízení, je vhodné hledat odbornou firmu. Ta by měla mít zejména patřičné reference, solidní zázemí a tým pracovníků, kteří dokáží správně poradit. Nespornou výhodou je i online řešení jak školení zaměstnanců tak dokumentace. Informační technologie jdou stále kupředu, proto není důvod nevyužívat jejich výhody. Na trhu je několik takových firem, které mají dostatek zkušeností a možností, jak provádět outsourcing odborně. Rozhodně je pro zaměstnavatele snazší najmout si na bezpečnost práce odborníky, než se snažit splnit všechny zákony a nařízení svým silami.