Víte, že pokud nepoužíváte osobní ochranné pracovní pomůcky (OOPP), které by vám měl dle zákona poskytnou váš zaměstnavatel, můžete v případě, že dojde k úrazu, přijít nejen o nemocenskou, ale také o odškodnění za úraz? Přečtěte si konkrétní příklad z praxe, kde se u soudu žalobce (zaměstnanec) domáhal náhrady za ztrátu výdělku od zaměstnavatele. Jak soud rozhodl?

Zákon, který ošetřuje osobní ochranné pomůcky

Přesné znění celého zákona o osobních ochranných pracovních pomůckách se dočtete v Předpisu č. 262/2006 Sb. Zákoníku práce. Konkrétně v § 104, který je uveden v Druhé hlavě Páté části (Povinnosti zaměstnavatele, práva a povinnosti zaměstnance) tohoto předpisu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

Názorný příklad z praxe – přímo od soudu

Ze zápisu soudu: „Žalobce se domáhal, aby mu žalovaná zaplatila náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Žalobu odůvodňoval zejména tím, že u žalované pracuje již 9 let v podzemí hlubinného dolu jako rubač, a dne DDMMRRR utrpěl pracovní úraz, když před přeložením stěnového dopravníku při vyměřování délky dřevěných stojek došlo k „vyjetí“ pilíře a při útěku byl zasažen horninou do pravé ruky. Ruka mu byla přiražena k bočnímu plechu stěnového dopravníku. V důsledku tohoto úrazu byl práce neschopen 6 měsíců.“

Zaměstnavatel se zprošťuje odpovědnosti za úraz zaměstnance

Ačkoliv je tato situace pro obě zúčastněné strany velmi nepříjemná a pro zraněného dělníka jistě i velmi bolestná, nemluvě o případných trvalých následcích úrazu, bohužel nemá pro poškozeného zaměstnance šťastný konec.

A proč? Odpověď je jednoduchá

Neměl při výkonu rizikové činnosti na rukou pracovní rukavice, přestože byl s jejich používáním dostatečně seznámen a proškolen na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP). Žalovaná zaměstnavatelka se tedy zprostila odpovědnosti za způsobenou škodu. Dělník utrpěl bolestivé zranění, přišel o desítky tisíc korun za dobu, kterou strávil v pracovní neschopnosti a navíc ztratil možnost náhrady způsobené škody.

Používejte ochranné pracovní pomůcky. Neprohloupíte.

Bohužel je tento příklad pouhé zrnko na dně moře pracovních úrazů. Každý zaměstnavatel má povinnost zajistit zaměstnancům ochranné pracovní pomůcky, určené k tomu, aby je zaměstnanci používali nebo nosili a tím se chránili před riziky, která by mohla ohrozit jejich život a bezpečnost. A povinností zaměstnanců je tyto pomůcky používat. Toto je teorie. Praxe bývá bohužel mnohdy zcela opačná. Dělníci na stavbách nepoužívají helmy ani reflexní vesty, svářeč nepoužívá při sváření ochrannou kuklu, nebo ochranné brýle. Takovýchto příkladů bychom v praxi nalezli opravdu mnoho. V případě, že by u dělníků, kteří nepoužili při výkonu pracovní činnosti ochranné pracovní pomůcky, došlo k pracovnímu úrazu a byla tato skutečnost prokázána, mají lidově řečeno „smůlu“, stejně jako dělník z příkladu v úvodu.

A přitom řešení je velmi prosté: nepodceňovat důležitost používání osobních ochranných pomůcek.