Nulová úrazovost, vize nebo realita?

Zařazeno do rubriky Pracovní úrazy a rizika

Nulová úrazovost, vize nebo realita? Vision Zero Global

Mnohé organizace v ČR si stanovují jako cíl dosažení nulové úrazovosti. Přesto i u těchto organizací dochází k pracovním úrazům, a to v některých případech dokonce i ke smrtelným. Kde je zapotřebí hledat příčinu, u zaměstnanců nebo zaměstnavatelů?

1. Úvod

Pracovní úrazy a poškození zdraví při práci mají vždy svou příčinu, nejsou ani předurčené ani nevyhnutelné. V organizacích se silnou kulturou bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců můžou být tyto příčiny sníženy na minimální úroveň. Vize nulové úrazovosti je založena na předpokladu, že všem úrazům a poškození zdraví lze předcházet. Vize se zaměřuje na závazek o zajištění bezpečnosti, komunikaci, kulturu a školení. Je základem pro zlepšování bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti. Vize se stává součástí obchodní strategie organizace.

2. Kampaň „Vision Zero"

Otázka zní, „Kde se vlastně stala chyba, co selhalo?" Záměrně se neptám, „Kdo je vinen?", jelikož při položení této otázky se s největší pravděpodobností ke kořenové příčině nedostaneme. Ze svých zkušeností mohu říci, že většinou se jedná o selhání v nastaveném systému, špatné komunikaci a kultuře bezpečnosti a ochrany zdraví. Ovšem známe vůbec reálný výklad těchto slov?

Pokud docílíme toho, že na pracovišti zaměstnanci provádějí práce podle stanovených bezpečných pracovních postupů a používají přidělené osobní ochranné prostředky, a to i když je nikdo z vedoucích nepozoruje nebo případně nesankcionuje, možná, že to je právě ta kultura BOZP. Je však reálné toho v praxi dosáhnout a máme k tomu potřebné zdroje?

Vize nulové úrazovosti nepřijímá myšlenku, že k úrazům a poškození zdraví zaměstnanců dochází „vlivem smůly". Vize nulové úrazovosti je myšlenka, jejímž cílem je předcházení úrazům a poškození zdraví na pracovišti.

Je vůbec možný svět bez úrazů a poškození zdraví? Kampaň „Zero Vision", říká „ano". Každému úrazu, nemoci nebo poškození zdraví v zaměstnání lze předcházet, ovšem za předpokladu přijetí odpovídajících opatření. Kromě morální stránky, bezpečné a zdravé pracovní podmínky se samozřejmě organizaci vyplatí i po ekonomické stránce. Zdravé pracovní podmínky přispívají ke zdravému obchodu.

Chceme-li v organizacích dosáhnout nulové úrazovosti, nesmíme se prioritně zaměřit pouze na statistické údaje o počtu pracovních úrazů, musíme změnit způsob našeho myšlení o bezpečnosti a ochraně zdraví. V mnohých případech se však vrcholové vedení pouze zaměřuje právě na sledování počtu pracovních úrazů, což ovšem může vést k tomu, že při nízké pracovní úrazovosti časem dojde k formálnímu pojetí BOZP v organizaci. Asi jedinou správnou cestou je stálá prevence, proaktivní přístup, změna kultury BOZP a uvolnění příslušných zdrojů v organizaci. A kdo by měl být hlavním motivátorem, jednoznačně vrcholové vedení.

Kultura bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti je klíčová při zavádění vize nulové úrazovosti v organizaci. Někdy ovšem výklad a pojetí kultury BOZP v organizacích se časem přeměnilo v pouhé slovo, o kterém se často hovoří, ale nikdo už ani vlastně nezná jeho skutečný význam. Kultura BOZP určuje, jak jsou práce v organizaci prováděny při každodenních činnostech. V případě, že vidíme na pracovišti pracovat zaměstnance ve výšce bez zajištění, je to zavedenou kulturou v organizaci nebo je to selhání zaměstnance? V mnoha případech můžeme hledat kořenové příčiny právě ve špatné kultuře organizace. Každý asi ví, že dobrá kultura má pozitivní vliv nejenom na bezpečnost, ale i na kvalitu, spolehlivost, kompetenci a produktivitu.

Agentura EU-OSHA se připojila a stává oficiálním partnerem celosvětové kampaně „Vision Zero". Cílem kampaně je šířit poselství, že každému úrazu, nemoci a poškození zdraví v zaměstnání lze předcházet, pokud jsou včas zavedena odpovídající opatření. Kampaň má působit především v oblasti prevence a zahrnuje bezpečnost, ochranu zdraví a dobré životní podmínky v průběhu pracovního života. Kampaň se snaží celosvětově zapojit organizace k systematickému snižování pracovních úrazů a poškození zdraví, a to investováním ve zdravou a motivovanou pracovní sílu. Kampaň je přizpůsobitelná kterémukoliv pracovišti nebo odvětví. Kampaň byla zahájena v Singapuru Mezinárodní asociací sociálního zabezpečení (ISSA - International Social Security Association). Chcete-li se stát rovněž součástí tohoto hnutí, máte možnost se připojit, a to prostřednictvím webových stránek http://visionzero.global/.

Známé osobnosti nabídly jejich podporu v rámci této kampaně, a to jako „Velvyslanci Vision Zero" (Vision Zero Ambassadors). Michael López-Alegria, dřívější NASA astronaut a velitel mezinárodní vesmírné stanice je jedním z nich. Vyjádřil myšlenku, že „Vision Zero je velmi efektivní strategie k zajištění bezpečnosti zdraví a pohody, nejen ve vesmíru, ale i na Zemi. Dále, že hodnocení rizik, příprava a školení je klíčové k tomu, aby se bezpečnost vrátila na Zem. Nejvíce však bylo pro něj důležité jeho vedení a závazek k BOZP. To je proč, záležitosti bezpečnosti byly součástí jakéhokoliv jeho rozhodnutí, které učinil na oběžné dráze a na Zemi."

Každé sdílení informací o dobré praxi může podpořit prevenci v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců. Dobrým příkladem může být „Síť nulové úrazovosti v Nizozemsku" a „Fórum nulové úrazovosti ve Finsku". Finské Fórum se sestává z organizací různých velikostí a odvětví, které se zavázaly k zlepšení jejich bezpečnosti a ochrany zdraví. Hlavním principem Fóra je „poučit se jeden od druhého".
[1], [2], [3], [4], [5]

3. Zavádění vize nulové úrazovosti

Cíle „vize nulové úrazovosti" může být dosaženo pouze systematickým zaváděním preventivních opatření do všech činností organizace. Je důležité snížit rizika, která přispívají k úrazům na pracovišti na jejich minimální úroveň. Organizace se musí zaměřit nejenom na mechanická rizika, ale nesmí rovněž zapomínat i na zdravotní rizika spojená s prací.

Zlepšování bezpečnosti a ochrany zdraví v organizacích nutně neznamená i vyšší náklady na zavádění odpovídajících opatření. Někdy využití prostředků, jako je šíření povědomí a vytváření prostředí důvěry a otevřené komunikace, může mít podstatný vliv na úroveň bezpečnosti v organizaci.

Na všech úrovních v organizaci se vyžaduje aktivní přístup. Spoluúčast všech, vedení i zaměstnanců, rozhoduje o úspěchu nebo neúspěchu. Vize nulové úrazovosti u organizací je účinným preventivním nástrojem ovšem pokud se zaměříme na její myšlenku, a ne na pouhou statistiku o pracovní úrazovosti. Vize nulové úrazovosti není „kvantitativním cílem", ale snahou o zajištění bezpečnějšího pracoviště. Viditelný závazek vedení, namísto zavedení sankčního systému, je často účinnějším preventivním opatřením.

V dnešním dynamickém světě mnohé úspěšné organizace vsadili na „prosazování resilience", a to v rámci všech svých činností. Resilience je schopnost umět si poradit s nepředvídatelnými situacemi, tj. flexibilně jednat způsobem, kterým může být činnost vrácena „do normálu" a způsobit tak minimum poškození zdraví jednotlivce nebo majetku.

I když si myslíme, že všechna možná rizika byla v organizaci identifikována a pečlivě zvážena, stále může dojít k něčemu nepředvídatelnému. Tradiční hodnocení rizik se zabývá pouze hodnocením současných rizik. Ve srovnání resilience se zaměřuje na budoucí události.

K poskytnutí bezpečného pracovního prostředí musí být organizace schopné řídit procesy, které jsou v mnohých případech nepředvídatelné. Rovněž je důležitá i schopnost reagovat na jak na očekávaný, tak neočekávaný vývoj. „Resilientní organizace" vytváří a udržuje tyto schopnosti u všech zaměstnanců organizace.

„Resilientní chování" můžeme například pozorovat při řízení auta, kdy i v případě slabého provozu, řidič by měl být schopen stále se dívat dopředu a pozorovat jakýkoliv pohyb nebo změnu v dopravě. Řidič si nikdy nemůže být jist, co je před ním na cestě, nebo k jakému nepředvídatelnému chování může dojít ze strany ostatních řidičů. Stejný trend je i v řízení bezpečnosti organizace, která musí být schopna fungovat a přežít v dynamickém prostředí. Aby organizace byla efektivní, musí se dívat dopředu a připravit se na překážky, které je čekají a mohou být jak částečně předvídatelné, tak neznámé.

U vize nulové úrazovosti je důležité ponechat prostor pro neočekávané situace. Rizika existují a budou existovat i když uděláme sebevíc k zabránění úrazům. Je pošetilé si myslet, že veškerá rizika jsou řízena a v případě dodržování stanovených pravidel nemůže k ničemu dojít. V tomto případě často dochází k podcenění případných rizik, následkem čehož dochází k závažným pracovním úrazům na pracovištích. Pravidelné hodnocení rizik a proaktivní přístup jsou tedy podstatné pro prevenci úrazů.

Tradiční model bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích je založen na pravidlech, dohledu a opravování nebezpečného chování zaměstnanců. V případě, že se na pracovištích vyskytne odchýlení se od těchto pravidel, je to považováno za porušení a většinou následně sankcionováno. Nehledáme-li pouze viníka a chceme-li skutečně najít řešení, musíme více porozumět příčinám tohoto nebezpečného jednání, chování. V některých případech toto porušení může vyplývat například z důvodu nesrozumitelnosti pracovního postupu, tlaku na pracovišti nebo hlubších systémových chyb, ne vždy je vinen pouze zaměstnanec. Zvažování lidského faktoru je tedy klíčové pro účinné a spolehlivé řízení bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích.

Jednoduchý způsob pohledu na lidský faktor je zvážení následujících tří hledisek a jejich posouzení, jakým způsobem mohou ovlivnit jednání zaměstnanců vzhledem k bezpečnosti a ochraně zdraví.

Hledisko:

  • práce (úkol, pracovní zátěž, pracovní prostředí, postupy),
  • jednotlivec (odborná způsobilost, dovednosti, osobnost, postoje, vnímání rizika),
  • organizace (kultura, vedení, zdroje, komunikace).

Selhání lidského faktoru

Selhání lidského faktoru je často uváděnou příčinou mnoha pracovních úrazů nebo nehod. Chceme-li tak předcházet těmto úrazům a nehodám, musíme porozumět lidskému chování, tj. proč si vlastně zvolili nedodržet bezpečný pracovní postup, co bylo toho příčinou. Zavedená kultura bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích má většinou přímou souvislost právě se selháním lidského faktoru.

Lidské selhání je často nesprávně považováno za něco, co je mimo kontrolu vedoucích. Organizace si musí uvědomit, že je zapotřebí považovat lidský faktor za zřetelný prvek, který musí být identifikován, vyhodnocen a účinně řízen. Právě zvažování lidského faktoru je velice důležité pro řádné řízení rizik na pracovištích. U většiny pracovních úrazů nebo nehod není lidské selhání jen jedinou příčinou, ale jednou z mnoha.
[6], [7]

4. Klíčové faktory dosažení nulové úrazovosti

Závazek vedení a účast zaměstnanců jsou klíčovými faktory úspěchu. Ovšem, prevence úrazů a vytvoření lepší bezpečnostní politiky potřebuje zdroje, a to jak personální, tak finanční. Stručně řečeno, „Bezpečnost prostě něco stojí." Bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců musí být vedením vnímána jako hodnota, která je pro organizaci „nejenom na papíře". Pokud zaměstnanci vnímají přístup vedení a prováděné kroky jako formální, pak není možné směřovat k nulové úrazovosti. Postoj vedení je možné pozorovat prostřednictvím jejich činů, ne slov.

Vrcholové vedení může prokázat svůj závazek dodržováním vlastních bezpečnostních pravidel a netolerováním nebezpečného chování. Je nepřijatelné vyvinout tlak na zaměstnance k urychlení činnosti, v případě, kdy tento spěch může vytvořit riziko poškození jeho zdraví. Je to však v současné praxi vůbec reálné? V případě úrazu, co bude v záznamu o úrazu uvedeno jako jeho příčina?

K dosažení nulové úrazovosti je kromě poskytnutí příslušných zdrojů stejně důležitý i závazek každého řadového zaměstnance. Vtažení zaměstnance a jeho spoluúčast může být rovněž posílena prostřednictvím školení a komunikace. Důležitým preventivním nástrojem je vzkaz vedení, že nebezpečné chování je pro něj nepřijatelné. K dosažení nulové úrazovosti je tedy potřebná spolupráce na všech úrovních v organizaci a vytvoření prostředí důvěry.

Zaměstnanci mají různé názory a postoje k bezpečnosti a jednotlivci jednají v rozdílných situacích různě. Nicméně způsob jakým lidé jednají, může být ovlivněn. Povědomí a sdílení myšlenky nulové úrazovosti předpokládá, že zaměstnanec i vedení organizace mají pozitivní postoj k bezpečnosti a ochraně zdraví.

Informování zaměstnanců je prvním krokem v jejich motivování a zvýšení povědomí. Informace by měla být rovněž prezentována i těm, kteří organizace navštěvují nebo provádějí práce na jejich pracovišti. Sdílení konceptu ochrany zdraví a bezpečnosti zvyšuje znalost a povědomí u zaměstnanců.

Je-li však jediným cílem žádný úraz, zaměstnanec, tak vedení se může snažit nenahlásit tento úraz, což není cílem vize nulové úrazovosti. Každý jednotlivý i malý úraz musí být evidován. Co si zaměstnanci mohou myslet o vedení, které na jedné straně hlásá myšlenku nulové úrazovosti, a na druhé straně se snaží zatajit případný úraz?

V případech úrazu je tedy důležitá komunikace. Komunikace, která pomůže zaměstnancům pochopit, že důvodem pro ohlášení není identifikovat osobu, která je vina nebo, která udělala něco špatně, i když v praxi tomu tak často může být. Úraz je prostor k poučení se pro budoucí prevenci.

Závazek vedení může být realizován například prostřednictvím kampaní, jako je pořádek na pracovišti nebo hlášení skoronehod. Snaha o dosažení nulové úrazovosti potřebuje zdroje na zajištění adekvátního školení (jak odborné, tak specifické na pracovišti), příslušné pracovní zařízení a metody, dostatečný čas k výkonu bezpečných postupů a adekvátní osobní ochranné pracovní prostředky.

K provedení prací bezpečným způsobem by měli být zaměstnanci si vědomi rizik a správného způsobu provádění práce na příslušném pracovišti, což může být, mimo jiné, dosaženo i školením. Při školení je zapotřebí se neorientovat pouze na nové zaměstnance, ale rovněž nezapomínat na školení při změnách strojů a zařízení a po nástupu zaměstnanců po dlouhé pauze, jako je nemocenská nebo mateřská dovolená.

Bezpečné pracovní postupy a proaktivní postoj by měl být viditelný na pracovišti. Osobní ochranné pracovní prostředky by měly být k dispozici a používány, kdykoliv je to potřebné. Bezpečný způsob práce by měl být pravidlem. Spěch není důvodem k ignorování pravidel. Spěch zvyšuje riziko úrazů. Myšlenka vize nulové úrazovosti je mimo jiné založena právě na principu dostatečného času k provedení práce bezpečným způsobem. Zaměstnanci by měli být motivováni k dodržování pravidel a k neprovádění rychlých, ale rizikových činností.

Není standardní řešení, každé pracoviště je rozdílné a čelí rozdílným rizikům a má rozdílné zaměstnance.

Všechna pracovní prostředí jsou jedinečná, kombinace mnoha faktorů a situací. Z tohoto důvodu neexistuje standardní řešení pro dosažení nulové úrazovosti pro všechny organizace. Na čem jedině záleží, je odolný proaktivní postoj vrcholového vedení. Hodnocení rizik a řízení rizik musí být specifické pro každé pracoviště. Důležité je poučení se z minulosti a být pozorný na případná nová rizika.

Zlepšování bezpečnosti nikdy nekončí. I když dosahujeme dobrých výsledků, nesmíme přestat s proaktivním přístupem.

Jak již bylo řečeno, závazek je klíčový pro zajištění dlouhodobého a udržitelného zlepšování v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví. Pro zajištění stabilního závazku organizace je zapotřebí zajistit akceptování cílů organizace a jejich hodnot u každého zaměstnance v organizaci. Závazek by neměl být považován za „formální písemný závazek", ale jako aktivní a viditelná podpora vrcholového vedení. Strategie založené na závazku, jsou opakem systémů řízených na základě hierarchie a byrokratické kontroly. Závazky jsou charakteristické podílením se na cílech a hodnotách organizace, posílením role a úlohy zaměstnanců. Závazek by měl být propojen se strategií organizace.

Úspěch ovšem nemůže záviset pouze na závazku vedení, musí být převeden na konkrétní činy jednotlivých zaměstnanců, což znamená, že závazek musí být komunikován s celou pracovní silou. Úspěšná komunikace musí zajistit, že příslušné informace jsou přeneseny na příslušné úrovně v organizaci.

Kultura je to, co a jak lidé věří, cítí, myslí a jak se chovají v čase a jak je toto odráženo v kolektivních zvyklostech, pravidlech a normách. Myšlenka, že všem úrazům lze předejít se musí stát motem organizační kultury. V úspěšných organizacích nejsou řízena pouze zřejmá rizika, ale i možná nepředvídatelná rizika, která jsou včas rozpoznána a adekvátně řízena.

Změna kultury z pouhého statistického vyhodnocování pracovních úrazů k organizační odolnosti. Pozitivní kultura je charakteristická tím, že zaměstnanci se účastní na procesu rozhodování a jsou zapojováni do diskuze. „Učící se kultura" je důležitý prvek k dosažení vysoce spolehlivé organizace. K zajištění kompetence jednotlivých zaměstnanců je potřebné dostatečné školení a poučení se z incidentů. Komunikace by měla být založena na dialogu a podpořena například „safety walks". Je zapotřebí vytvořit oboustranný dialog, zvýšit transparentnost a důvěru ve vedení.

Deset kroků správným směrem

Asi konečným cílem každého, kdo se zabývá nebo zajišťuje oblast bezpečnosti a ochrany zdraví v organizacích je dosažení nulové úrazovosti.

Zde máme k dispozici 10 kroků, které můžou napomoci k dosažení tohoto klíčového cíle:

  1. zajistěte, že každý v organizaci se zavazuje k dodržování bezpečnosti (od vrcholového vedení až k jednotlivým zaměstnancům),
  2. nastavte jasné standardy pro výkon bezpečné práce na pracovišti (zajistěte, že zaměstnanci pravidlům rozumějí a že vedení je vyžaduje),
  3. jděte příkladem (vysvětlete vedoucím důležitost příkladu a dodržování pravidel z jejich strany, například při používání osobních ochranných pracovních prostředků a při přijímání bezpečnostních opatření),
  4. zapojte zaměstnance (určete zaměstnancům jejich zodpovědnost při plánování a vedení kontrol, analyzování jejich nebezpečí a při sestavování kontrolních listů),
  5. podpořte porozumění (zdůrazňujte, že nebezpečí staví bezpečnost zaměstnanců do rizika, porozumění PROČ je silným motivátorem),
  6. proškolte zaměstnance k zajištění jejich kompetence a bezpečnosti (zajistěte, že zaměstnanci mají příslušné informace a dovednosti, které potřebuji k provádění prací bezpečným způsobem),
  7. podporujte zpětnou vazbu (vítejte vstupy a náměty od zaměstnanců, nejen kritizujte, ale i pochvalte ty, kteří identifikují a opravují nebezpečí, nebo ohlašují nedostatky),
  8. dívejte se na okamžiky, z kterých se dá poučit (využívejte nabyté zkušenosti k tomu, aby zaměstnanci si byli více vědomi a více citliví k potencionálním nebezpečím),
  9. rychle zjednejte nápravu (rychlá odezva na identifikovaná nebezpečí a uskutečnění kroků k jejich nápravě),
  10. dívejte se na prevenci úrazů jako stále probíhající výzvu (každý den se stále zlepšovat, stanovovat si nové cíle a vždy sledovat pokrok).

[8], [9]

5. Sedm „Golden Rules" nulové úrazovosti

  1. zapojte vedení (demonstrování závazku je důležitým faktorem úspěchu nebo neúspěchu),
  2. identifikujte nebezpečí a řiďte rizika (používejte hodnocení rizik jako nástroj k časnému a systematickému identifikování nebezpečí a rizika a k zavedení preventivních opatření),
  3. definujte cíle (bezpečnost nepřichází sama, vyžaduje jasné cíle a konkrétní kroky pro jejich dosažení, cíle by měly být včleněny do programu),
  4. zajistěte bezpečný a zdravý systém (buďte dobře organizováni, systematické organizování bezpečnosti a ochrany zdraví není drahé a vyplatí se),
  5. zlepšete kvalifikaci vašich zaměstnanců, investujte do školení a dovedností a zajistěte, že požadovaná znalost je dostupná na každém pracovišti,
  6. používejte bezpečné stroje a zařízení,
  7. investujte do lidí (motivujte zaměstnance jejich vtažením do všech záležitostí, týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví).

K úrazům na pracovišti často dochází vlivem nepořádku na pracovišti, využití programu 5S může být jedním z řešení.

Program 5S a jeho zavedení v praxi

Metodika 5S pochází z Japonska. Metodika se sestává z pěti základních kroků, přičemž S je počáteční písmeno určitého slova (Seiri, Seiton, Seiso, Seiketsu, Shitsuke).

  • Seiri - úklid, vše přebytečné odstranit, ponechat pouze používané a funkční prostředky,
  • Seiton - pořádek, uložit každý předmět na své místo, zvýšit přehlednost a funkčnost,
  • Seiso - čištění, dodržování pořádku na pracovišti jako základ vyšší kvality práce,
  • Seiketsu - standardizace, pomocí standardů podporovat návyky v pořádku, čištění, úklidu,
  • Shitsuke - disciplína, dodržovat předpisy a normy na pracovišti

VYTLAČIL, M., MAŠÍN, I. Týmová společnost: Podnik v globálním prostředí. 1. vyd. Liberec: Institut průmyslového inženýrství, 1998. 415 s. ISBN 80-902235-2-4. [10]

6. Náklady na BOZP a pracovní úrazovost

Na 22. světovém kongresu o bezpečnosti a ochraně zdraví, který proběhl počátkem září v Singapuru, Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci ve spolupráci s Mezinárodní organizací práce představila nové odhady nákladů spojených s nedostatečnou úrovní bezpečnosti a ochrany zdraví, z nichž vyplývá, že důsledkem pracovních úrazů a nemocí z povolání je v celosvětovém měřítku ztráta 3,9 % HDP, což každoročně představuje náklady ve výši přibližně 2 680 miliard EUR. Evropskou unii stojí nemoci z povolání a pracovní úrazy 3,3 % jejího HDP, což je 476 miliard EUR.

Nemoci z povolání se podílejí celosvětově na 86 % všech úmrtí souvisejících s prací a v EU je to až 98 %. Největší podíl nákladů, přibližně 120 miliard EUR, připadá u většiny evropských zemí na nádorová onemocnění související z prací, po nichž následují muskuloskeletální poruchy.

7. Poučení se z pracovní úrazovosti v CR v roce 2016

Zpráva o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2016 je vypracována na základě statistických dat Českého statistického úřadu (evidence pracovních úrazů včetně pracovních úrazů s pracovní neschopností nepřesahující 3 kalendářní dny), údajů ze záznamů o úrazech zaslaných příslušným oblastním inspektorátům práce při pracovní neschopnosti delší než tři kalendářní dny a při úmrtí zaměstnance (stav k 1. 5. 2017), údajů ze záznamů o úrazech zaslaných příslušným obvodním báňským úřadům při pracovní neschopnosti delší než tři kalendářní dny a při úmrtí zaměstnance (stav k 1. 5. 2017) a kontrol příčin a okolností pracovních úrazů a šetření (zjišťování stavu, příčin a následků) pracovních úrazů.

Podrobné statistické údaje o pracovní úrazovosti jsou prezentovány na internetových stránkách Českého statistického úřadu v elektronické publikaci „Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR za rok 2016", dostupná v elektronické verzi na stránkách Českého statistického úřadu v nabídce https://www.czso.cz/csu/czso/katalog-produktu.

V roce 2016 bylo v ČR zaznamenáno celkem 47 379 pracovních úrazů s pracovní neschopností (z dat ČSÚ) a 104 smrtelných pracovních úrazů. Statistické údaje ČSÚ V o pracovní úrazovosti jsou zpracovány z dat České správy sociálního zabezpečení. Početně jsou přesné, ale neobsahují doplňující údaje obsažené v záznamu o úrazu při pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, který zasílá zaměstnavatel příslušnému oblastnímu inspektorátu práce nebo příslušnému obvodnímu báňskému úřadu.

Z dat SÚIP a ČBÚ

Státní úřad inspekce práce a Český báňský úřad v roce 2016 zaznamenal 44 772 pracovních úrazů, u kterých je vyhotovován záznam o úrazu (smrtelný, s hospitalizací delší než 5 dní, ostatní). V roce 2016 bylo zaznamenáno celkově 104 smrtelných pracovních úrazů. Ve 4 případech byl zjištěn alkohol, v zahraničí došlo k 5 smrtelným pracovním úrazům.

V roce 2016 bylo zaznamenáno celkově 1 323 pracovních úrazů s hospitalizací nad 5 dnů (z toho SÚIP 1298). Nejvíce těchto úrazů je zaregistrováno v Jihomoravském kraji, v Moravskoslezském kraji, ve Středočeském kraji, v Hlavním městě Praha a v Ústeckém kraji, nejméně v Karlovarském kraji. V zahraničí došlo k 24 pracovním úrazům s hospitalizací nad 5 dnů.

Z dat ČSÚ

V roce 2016 bylo v ČR zaznamenáno celkem 47 379 pracovních úrazů s pracovní neschopností (z toho 14 787 žen a 158 mladistvých). Z důvodů pracovních úrazů bylo pro pracovní neschopnost zameškáno 2 575 220 kalendářních dnů. Celkový počet pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny 44 772 (z toho s hospitalizací delší než 5 dnů 1 323). Celkový počet smrtelných úrazů 104 (z toho 3 ženy a 0 mladistvých). Průměrná délka pracovní neschopnosti cca 55 dnů.

V roce 2016 bylo Státním úřadem inspekce práce a Českým báňským úřadem registrováno celkem 104 smrtelných pracovních úrazů. SÚIP provedl kontrolu příčin a okolností u 53 z celkově 102 případů smrtelných pracovních úrazů u subjektů podléhajících kontrolní činnosti SÚIP (kontrolu příčin a okolností oblastní inspektoráty práce neprovádí u dopravních nehod). ČBÚ provedl šetření (zjišťování stavu, příčin a následků) u 2 smrtelných pracovních úrazů (z 2 smrtelných pracovních úrazů) u subjektů podléhajících dozoru systému ČBÚ (šetří obvodní báňské úřady).

V roce 2016 bylo Státním úřadem inspekce práce a Českým báňským úřadem evidováno celkem 1 323 pracovních úrazů, u kterých hospitalizace v nemocnici přesáhla 5 dnů (z toho SÚIP provedl 561 kontrol příčin a okolností pracovních úrazů u subjektů podléhajících kontrolní činnosti SÚIP, které provádí oblastní inspektoráty práce).

Nejvíce úrazů vzniklo ve zpracovatelském průmyslu a to cca 45 %, který zároveň zaměstnává nejvíce pojištěnců. K největšímu počtu smrtelných úrazů došlo ve stavebnictví, zpracovatelském průmyslu a v sekci doprava a skladování. Dalším rizikovým odvětvím je opravárenství.

Zdroje pracovních úrazů

Podkladem k informacím o zdrojích pracovních úrazů, k nimž došlo v roce 2016, byla data o pracovních úrazech pořízená oblastními inspektoráty práce uložená v databázi SÚIP a data o pracovních úrazech ČBÚ.

Nejpočetnějším zdrojem vzniku pracovních úrazů (celkem 14 888 pracovních úrazů) jsou materiály, předměty, výrobky, součástí strojů a vozidel, úlomky, prach (do této skupiny patři například břemena, stavební materiál, strojní součásti, spojovací části, zemědělské výrobky, skladované výrobky, zemina, kámen a jiné). Druhým nejčastějším zdrojem vzniku pracovního úrazu jsou budovy, konstrukce, povrchy, celkem 12 487 pracovních úrazů (veškeré budovy, konstrukce, výkopy, studně, příkopy, strmé svahy, tunely, podzemní prostory, schody, žebříky, silnice, cesty a jiné). Třetím nejpočetnějším zdrojem vzniku pracovního úrazu jsou poranění na strojích a stabilních zařízeních.

V roce 2016 bylo Státním úřadem inspekce práce registrováno celkem 102 smrtelných pracovních úrazů, ke 2 smrtelným pracovním úrazům došlo u subjektů podléhajících dozoru ČBÚ (šetří obvodní báňské úřady).

Nejčastějším zdrojem smrtelných pracovních úrazů byla pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky (38 smrtelných pracovních úrazů - převážně dopravní nehody). U smrtelných pracovních úrazů, které vznikly při dopravních nehodách dopravních prostředků na veřejných pozemních komunikacích, se kontrola příčin a okolností pracovních úrazů, neprovádí.

Druhým nejčastějším zdrojem byly budovy, konstrukce, povrchy (15 smrtelných pracovních úrazů - jedná se hlavně o pády z výšky a do hloubky). Největší zastoupení smrtelných pracovních úrazů je u Středočeského kraje (17 úrazů) a Ústeckého kraje (16 úrazů).

Příčiny pracovních úrazů

Příčiny pracovních úrazů Státní úřad inspekce práce dělí do 15 kategorii. Nejvíce pracovních úrazů, celkem 35 201, se stalo v důsledku špatně nebo nedostatečně odhadnutého rizika, cca 80 %, celkového počtu pracovních úrazů.

Nejčastější příčinou pracovních úrazů s hospitalizací nad 5 dnů uváděnou zaměstnavateli v roce 2016 bylo „špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko" (příčina byla uváděna u cca 67 % případů). Jako druhou nejčastější příčinou bylo „používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru" (cca 7 %).

Nejčastější příčinou smrtelných pracovních úrazů jsou rovněž „špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko" a „používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru".

V roce 2016 došlo na území ČR k 1 091 pracovním úrazům cizinců a občanů Evropské Unie mimo ČR. Nejčastěji zraněnou věkovou skupinou jsou zaměstnanci ve věku 41 až 45 let (5886) a 21 až 25 let (5864) a nejméně zraněných je pak ve věku 61 až 65 let (1443). Podle délky odpracovaných let jsou nejčastěji zraněnou skupinou zaměstnanci do jednoho roku v zaměstnání. Podíváme-li se na čas úrazu, tak nejrizikovější je doba od 10:00 do 11:00 a nejrizikovějším dnem v týdnu je pondělí.

Nejčastěji porušené předpisy v uplynulých letech:

  • zákon č. 262/2006 Sb., (zákoník práce),
  • zákon č. 361/2000 Sb., (silniční zákon),
  • zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky BOZP,
  • nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na BOZP na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky a do hloubky,
  • nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí,
  • nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na BOZP na staveništích,
  • vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb., o ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí a č. 26/1989 Sb., o ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu,
  • nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci.

Podle programu „Vision Zero" (Vize nulové úrazovosti) se dá všem úrazům předejít. Jednou z hlavních myšlenek vize nulové úrazovosti je poučit se z pracovních úrazů a skoronehod, což umožní zaměstnancům správně reagovat na podobnou situaci v budoucnosti. Jsou-li zaměstnanci vystaveni nejisté situaci na pracovišti, snaží se hledat způsob řešení v minulosti. Vyšetřování pracovních úrazů a skoronehod a následné sdílení získaných poznatků je zásadním preventivním nástrojem pro pracoviště s proaktivním přístupem.

Nalezení kořenových příčin úrazů může zabránit závažnějším pracovním úrazům v budoucnosti. Pokud budeme hledat pouze viníka, možná, že nenalezneme skutečné „kořenové příčiny úrazu". V protiúrazových strategiích je důležité zavést nápravná opatření okamžitě poté, co jsou identifikována nebezpečí a rizika na pracovištích.

Lidská chyba nebo spěch jsou často viděny jako kořenová příčina úrazu. Faktory jako je individuální nebezpečné chování je velmi těžké řídit, ale ne nemožné. Nalezení skutečných kořenových příčin a přijetí nápravných opatření může zvýšit bezpečnost na pracovišti. [11], [12]

8. Závěr

Je tedy dosažení nulové úrazovosti v organizacích vůbec možné? Ano, ovšem pokud vrcholové vedení přijme silný závazek, zavede prostředí otevřené komunikace a pozitivní kultury, stane se skutečným lídrem a uvolní potřebné zdroje. Vrcholové vedení se nesmí zaměřit na pouhé sledování a vykazování počtu pracovních úrazů a poškození zdraví, ale musí upřednostnit prevenci a změnu kultury bezpečnosti a ochrany zdraví v organizaci.

POUŽITÁ LITERATURA

[1] Agentura EU-OSHA se připojuje k celosvětové kampani Vision Zero, dostupné z https://osha.europa.eu/cs/highlights/eu-osha-joins-vision-zero-global-campaign

[2] International Social Security Association, dostupné z https://www.issa.int/en

[3] Kampaň Vision Zero, dostupné z http://visionzero.global/

[4] Zero-Accidents-Network, The Zero Accidents Network in the Netherlands, dostupné z http://www.zeroaccidents.nl/over- het-netwerk/about/

[5] Zero Accident Forum in Finland, dostupné z https://www.ttl.fi/en/training-and-advisory-services/zero-accident-forum/

[6] Zero Accident Forum, Newsletter, Helsinki 2013, Finnish Institute of Occupational Health, ISSN 1797-2906

[7] Zero accident vision, from OSHWiki, Pia Perttula, Finnish Institute of Occupational Health, dostupné z https://oshwiki.eu/wiki/Zero.accident.vision

[8] Implementing a Zero Accident Vision: 4 pillars of success, Astutis, May 23, 2017, dostupné z https://safetyblog.astutis.com/2017/05/23/implementing-zero-accident-vision/

[9] Zero Accidents: 10 Steps in the Right Direction, dostupné z http://ehsdailyadvisor.blr.com/2010/06/zero-accidents-10-steps-in-the-right-direction/

[10] VISION ZERO Guide, Seven Golden Rules to implement the VISION ZERO strategy in the Electricity Industry, International Social Security Association, Section for Electricity

[11 ]Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), Tiskové zprávy, 04/09/2017, dostupné z https://osha.europa.eu/cs/about-eu-osha/press-room/eu-osha-presents-new-figures-costs-poor-workplace-safety-and-health-world

[12] Zpráva o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2016, Státní úřad inspekce práce, květen 2017


Autor článku: Ing. Jiří Vala, Ph.D. - VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství, Katedra bezpečnosti práce a procesů (bývalý inspektor BOZP na Státním úřadu inspekce práce)

Zdroj: http://bozp.wkonline.cz/

Napsat komentář

Komentujete jako host.

V případě poradenství se přidejte do naší bezplatné BOZP a PO poradny | Kontakt | Publikujte s námi