Kniha jízd může mít několik podob, vždy ale musí splňovat hned několik zákonných podmínek. Ve vedení knihy se často chybuje, což může znamenat i velké problémy. Tento článek vám představí hlavní pravidla vedení knihy jízd. Je určen především pro řidiče „referenty“.

Proč knihu jízd vést?

Vedení knihy jízd má většinou 2 hlavní důvody:

  1. bezpečnost práce
  2. finance (daně)

1. kniha jízd vedená za účelem bezpečnosti práce

Důležité je vědět, že z hlediska BOZP není nutné vést klasickou knihu jízd. Povinností je vést záznamy o době řízení a době čerpání bezpečnostních přestávek. Tato povinnost je definována nařízením vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky, v platném znění.

V tomto případě je definována i forma vedení záznamů. Evidence se musí vést v listinné formě či prostřednictvím technického zařízení. Záznamy se musí vést denně.

2. kniha jízd vedená pro finanční účely

Pokud je kniha jízd vedena jako součást podnikání, musí být prokázáno, že vozidlo bylo využito pro pracovní účely, což není vždy úplně jednoduché. Pro tyto účely je doporučováno vést podrobnější evidenci.

V knize by měly být uvedeny kompletní údaje o cestě (začátek a konec cesty), datum, účel cesty (je vhodné uvést například i jméno klienta, ke kterému byla cesta vykonána), počet ujetých km a údaje o čerpání a spotřebě pohonných hmot.

Paradoxem je, že vedení knihy jízd není povinností, pokud ale chcete uplatnit slevu na dani, je třeba provozování vozidla dokázat, což bez knihy jízd není možné.

Pozor: Technická zařízení a GPS systémy nemusí plnit zákonné požadavky

Jak již bylo zmíněno, pro účely BOZP jsou důležité zákonné přestávky, právě s jejich dokazováním může nastat problém, pokud se používá GPS či jiné technické zařízení. Tyto přístroje umí evidovat přesnou polohu vozidla, dobu jízdy, počet ujetých km, ale problém je, že některá z nich nedokáží přesně doložit dobu řízení. Elektronický výpis sice ukazuje, kde a kdy vozidlo stálo, ovšem neuvádí důvod stání – tedy zda vozidlo stálo z důvodu přestávky či například uvázlo v koloně apod. Výpisy proto nemusí plnit zákonné požadavky.

Bezpečnostní přestávky – jakou formu musí mít?

Bezpečnostním přestávkám se věnuje nařízení vlády č. 168/2002 Sb., v příloze 1, bodu 3, písm. a), b) takto: U zaměstnance, který řídí dopravní prostředek a na kterého se nevztahuje zvláštní právní předpis (řidiči „profesionálové“) je zaměstnavatel povinen zajistit, aby:

a) nepřekročil maximální dobu řízení, která činí 4,5 hodiny; za dobu řízení se považuje i přerušení řízení na dobu kratší než 15 minut. Nejpozději po uplynutí maximální doby řízení musí být řízení přerušeno bezpečnostní přestávkou v trvání nejméně 30 minut, nenásleduje-li nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu. Bezpečnostní přestávka může být rozdělena do dvou částí v trvání nejméně 15 minut zařazených do doby řízení,
b) během bezpečnostní přestávky nevykonával žádnou činnost vyplývající z jeho pracovních povinností, kromě dozoru na vozidlo a jeho náklad. Bezpečnostní přestávky a přestávky na jídlo a oddech se mohou slučovat; přestávky se neposkytují na začátku a na konci pracovní doby.

Pozor, zejména na situace následujícího typu:

Zaměstnanec vyjede ze sídla společnosti v 6 hodin ráno. Tento údaj zapíše do knihy jízd. Do firmy přijede zpět v 8 hodin. Jde do své kanceláře a vyřizuje administrativu. Poté se rozhodne jít na oběd ve 12 hodin a tedy opětovně usedá za volant, při cestě srazí chodce na přechodu.

Jak tento řidič dokáže, že čerpal bezpečnostní přestávku? Horší varianta je, že zaměstnanec vůbec nic do knihy nezapíše.

Jak vypadá ideální kniha jízd?

Aby byly splněny všechny zákonné požadavky, měla by kniha jízd obsahovat všechny tyto údaje o každé jízdě:

1. datum, kdy byla jízda vykonána
2. čas zahájení jízdy
3. čas příjezdu
4. doba čerpání bezpečnostních přestávek – nutné uvést přesný čas
5. stav tachometru (počet km) při začátku jízdy
6. stav tachometru (počet km) při konci jízdy
7. místo výjezdu
8. cílové místo, ideálně by měl být i údaj o navštívené osobě či firmě
9. záznam o čerpání pohonných hmot – je třeba uvést počet natankovaných l i cenu

Každý zaměstnavatel si musí uvědomit, že je jeho povinností zajistit, aby zaměstnanci knihu jízd vedli.

Kniha jízd a OSVČ

Pokud chce OSVČ uplatnit provozování vozidla pro daňové účely, měl by knihu jízd vést, bez ní bude vše dokazovat jen velmi obtížně.

Zda má či nemá OSVČ knihu jízd vést, je poměrně složitým právním problémem. Pro povinnost vést knihu jízd hovoří tyto formulace:

1. písm. b), § 12, zákona č. 309/2006 Sb., v platném znění: Na právní vztahy týkající se zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, jde-li o fyzickou osobu, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu (Živnostenský zákon), se vztahuje § 101 odst. 1 a 2, § 102, 104 a 105 zákoníku práce a § 2 až 11 s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu.

2. § 13, zákona č. 309/2006 Sb.,: Tam, kde se v zákoníku práce nebo v části první uvádí zaměstnavatel nebo zaměstnanec, rozumí se tím osoba uvedená v § 12.

3. odst. (2), § 102, zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce: Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

Z těchto formulací jasně vyplývá, že OSVČ mají povinnost opatření BOZP vyplývající z nařízení vlády č. 168/2002 Sb., v platném znění plnit.