Kdy zaměstnanci musí na pracovnělékařskou prohlídku?

Zařazeno do rubriky Pracovněprávní problematika

Kdy zaměstnanci musí na pracovnělékařskou prohlídku?

Zjistit aktuální zdravotní stav a posoudit, zda jsou nutná nějaká omezení či dokonce vyloučení zdravotní způsobilosti k určité práci. Přesně to je účelem pracovnělékařských prohlídek. Záleží přitom na konkrétních rizicích a pracovních podmínkách spojených s výkonem dané pracovní činnosti.

Co pracovnělékařská prohlídka zahrnuje

Každá pracovnělékařská prohlídka zahrnuje základní vyšetření, případně další odborná vyšetření, základní chemický rozbor moči, kdy se zjišťuje přítomnost bílkovin, glukózy, ketonů, krve a urobilinogenu a pH moči, a komplexní fyzikální vyšetření, při němž je největší pozornost věnována orgánům a tělním systémům, které budou při přípravě na práci či během samotného výkonu práce zatěžovány. Součástí je také rozbor vývoje zdravotního stavu a prodělaných nemocí a pracovní anamnéza sledující odezvu organismu na výskyt rizikových faktorů.

Mezi pracovnělékařské prohlídky patří

  • vstupní
  • periodická
  • mimořádná
  • následná
  • výstupní

Vstupní prohlídka

Během vstupní prohlídky se zjišťuje, jestli je uchazeč o zaměstnání zdravotně způsobilý k výkonu dané práce. Provádí se před přijetím zaměstnance, a také v případě jeho zařazení na jinou práci či při změně pracovních podmínek.

Periodická prohlídka

Periodická prohlídka slouží jako prevence proti poškození zdraví. Během ní se totiž zjišťují změny zdravotní stavu, které souvisí s náročností práce či stárnutím organismu. Vzhledem k tomu, že v každém zaměstnání hrozí jiné riziko ohrožení zdraví, jsou v závislosti na něm zaměstnanci rozděleni do čtyř kategorií, jak se dále dozvíte z přiložených tabulek.

  • Zaměstnanci v první kategorii musí periodickou prohlídku absolvovat každých šest let, po dosažení 50. roku života každé čtyři roky.
  • Ve druhé kategorii a při výkonu se specifikou zdravotní náročností je potřeba prohlídku provádět jednou za pět let, po 50. roku věku jednou za tři roky.
  • V kategorii druhé rizikové a třetí jsou prohlídky nutné jednou za dva roky a ve čtvrté kategorii každý rok.

Krajská hygienická stanice či právní předpis ale může v určitých případech stanovit i jiné intervaly.

Mimořádná prohlídka

Mimořádnou prohlídku je potřeba provést, jestliže existuje předpoklad, že zaměstnanec není zdravotně způsobilý k práci, případně že došlo ke změně jeho pracovní způsobilosti, nebo pokud se zvýšila míra rizika.

Následná prohlídka

Při následné prohlídce po skončení rizikové práce jsou zjišťovány případné zdravotní důsledky, které se mohou projevit až s odstupem času. Díky tomu může dojít k včasnému zajištění potřebné zdravotní péče, nebo zaměstnanec může být odškodněn.

Výstupní prohlídka

Cílem výstupní prohlídky je zjistit, v jakém zdravotním stavu je zaměstnanec po ukončení práce. Provádí se ovšem už před ukončením pracovněprávního vztahu nebo před převedením na práci se sníženou mírou rizika. Jsou případy, kdy se výstupní lékařská prohlídka u zaměstnance neprovádí – spadá-li do první kategorie a jestliže u něj v době výkonu práce nebyla zjištěna nemoc z povolání či nedošlo k pracovnímu úrazu.

Lhůtník lékařských pracovních prohlídek

Jak často je nutné, aby zaměstnanci pracující v konkrétních oborech absolvovali pracovnělékařské prohlídky, se dozvíte ve Lhůtníku lékařských pracovních prohlídek.

Lhůtník ke stažení v PDF ZDE

 

Napsat komentář

Komentujete jako host.

V případě poradenství se přidejte do naší bezplatné BOZP a PO poradny | Kontakt | Publikujte s námi