Nevíte si rady s tím, kdo je ve skutečnosti odpovědný za bezpečnost práce (BOZP) na pracovišti? Je to řadový nebo vedoucí zaměstnanec, zaměstnavatel nebo snad odborně způsobilá osoba v prevenci rizik (OZO)? Možná budete překvapeni. Přečtěte si proto rozuzlení, které vám v odpovědnosti za BOZP udělá jasno.

Zaměstnavatel je povinen zajistit BOZP pro zaměstnance

Zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci všem svým zaměstnancům je základní povinností každého zaměstnavatele. BOZP je zaměstnavatel povinen zajistit svým zaměstnancům s přihlédnutím na rizika možného ohrožení, která se vztahují přímo k výkonu konkrétní práce. Přesnou specifikaci naleznete v § 101 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce.

Resumé: Z toho vyplývá, že za bezpečnost práce odpovídá zaměstnavatel.

Vedoucí zaměstnanec přebírá odpovědnost za BOZP

§ 101 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce§ 101 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce ale říká, že dle odstavce 1 ZP je péče o BOZP uložena zaměstnavateli nebo zvláštními právními předpisy a že je nedílnou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců v rozsahu pracovních míst, na kterém působí.

Resumé: Z toho vyplývá, že odpovědnost za bezpečnost práce přebírá na svém pracovišti nebo pracovním úseku, vedoucí zaměstnanec, který má dle § 302 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce povinnost vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Vedoucí zaměstnanec je odpovědný také za vlastní zajištění požadavků na BOZP na konkrétním pracovišti a to i v případě, že je ve firmě zajištěna odborně způsobilá osoba v prevenci rizik (OZO), která není výkonným orgánem pro plnění úkolů bezpečnosti práce na jednotlivých pracovištích. Ani nezáleží na tom, zda je OZO přímím zaměstnancem podniku nebo externím dodavatelem služeb.

Občas se stane, že vedoucí zaměstnanec vznese námitku, že OZO má oproti němu lepší znalosti k zajištění BOZP, a že z tohoto důvodu odpovědnost odmítá. Bohužel tomu tak ale není a vedoucí zaměstnanec odpovědnost odmítnou nemůže, protože § 106 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce říká, že: “Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance.”

Resumé: Z toho vyplývá, že vedoucí zaměstnanec musí mít základní znalosti, které se týkají povinností a požadavků na zajištění BOZP. K tomuto účelu slouží školení BOZP vedoucích zaměstnanců, které by mělo být zaměřeno na konkrétní pracovní činnost, tzn., že obecné školení musí být doplněno také o profesní doplňky. Pokud je ve firmě i OZO, může ji vedoucí zaměstnanec využít jako odborného poradce v otázkách BOZP, které jsou nad rámec jeho základních povinností.

Mohlo by vás zajímat: Rozdíly ve školení BOZP pro řadové a vedoucí zaměstnance

„Je-li vedoucí zaměstnanec odpovědný za zajištění BOZP na svém úseku, má zároveň právo rozhodovat o způsobu řízení BOZP na pracovišti, které vede.“

Do jeho pravomocí týkajících se BOZP nesmí zasahovat ani OZO. Ta mu nemůže nařídit jakákoliv opatření. Může jen upozornit na to, že je dané opatření stanoveno právním předpisem, může mu poradit nebo doporučit, jak by měl správně postupovat, ale nařídit mu to nemůže.

Při práci z domova, tzv. home office, je vedoucí zaměstnanec též odpovědný za zajištění BOZP svého podřízeného. Více informací se dočtete v článku Jak je to s bezpečností práce při zaměstnání z domova? Rok 2016 přinesl zásadní změny u tzv. home office pracovníků.

Může za BOZP odpovídat OZO?

Skutečnost, že za zajištění BOZP odpovídá vedoucí zaměstnanec, je zakotvena již v evropských právních předpisech. Konkrétně v článku 5 odstavce 2 Směrnice rady č. 89/391/EHS, na jejíž ustanovení je Česká republika vázána, se píše, že: “Pokud zaměstnavatel v podniku nebo závodě využívá v souladu s čl. 7 odst. 3 externích odborníků (služeb nebo osob), nezbavuje jej to odpovědnosti v této oblasti.”

Resumé: Někteří odborníci sice tvrdí, že není možné odpovědnost za BOZP převést ze zaměstnavatele, potažmo vedoucího zaměstnance, na OZO, nicméně je možné to ošetřit smluvní dohodou, která se ale vztahuje pouze na odpovědnost za případné sankce. Jiná situace ale nastává v případě trestněprávní odpovědnosti. Ta na OZO převést nelze, tu vždy nese vedoucí pracovník.

Trestněprávní odpovědnost připadá na vedoucího zaměstnance

Vedoucí zaměstnanec má nejen odpovědnost za zajištění BOZP na svém úseku, ale týká se ho také trestněprávní odpovědnost. Co to pro vedoucího zaměstnance znamená?

Odnětí svobody na jeden rok nebo zákaz činnosti hrozí tomu, kdo z nedbalosti ublíží jinému tím, že poruší povinnosti, které vyplývají z jeho zaměstnání či povolání.

Odnětí svobody až na tři roky hrozí tomu, kdo z nedbalosti způsobí ublížení na zdraví nejméně dvou osob tím, že hrubě poruší zákon o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce, dopravy nebo hygienické zákony.

Detail zákona si můžete nastudovat v § 148 zákona č. 40/2009 Sb. trestního zákoníku.

Měli byste také vědět, že vedoucí zaměstnanec odpovídá za bezpečnost práce nejen svých podřízených, ale všech fyzických osob, které se s jeho vědomím zdržují na pracovišti. Tato skutečnost se týká také OSVČ se zaměstnanci. Více v § 101 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce.